Zemřel kněz a básník Josef Veselý

Jen čtyři dny před svou smrtí přijal v pondělí 1. února v Ostravě z rukou prezidenta republiky Václava Klause Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy  za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva. Těsně před ceremoniálem se však otci Veselému zdravotně přitížilo a předání vyznamenání proběhlo za přítomnosti zdravotníků rychlé záchranné služby. Zdravotní stav kněze se v průběhu týdne opět zhoršil.

„Chtěl bych poděkovat panu prezidentovi. Pro mě je to pozornost nejen k mé osobě ale i pozornost k církvi. Dobře víte, že to co jsem prožil já, prožili stovky kněží a laiků a mnozí se z kriminálu nevrátili," řekl v pondělí 1. 2. 2010 otec Veselý, který se přítomným svěřil se třemi tajemstvími svého života. „Když se zavřely fakulty a odvelely nás 14. září 1950 do PTP. Jistě to bylo nepříjemné, ale první tajemství mého života bylo v tom, že po 19 letech na hodinu a den jsem 14. 9. přistupoval k oltáři. To druhé je spjato s dnešním dnem. Já jsem si to neplánoval, že to bude tady v Ostravě. Právě tyto dny mně připomínají, jak jsem byl před 49 lety zatčen a přivezen do Ostravy a tady odsouzen jako vlastizrádce. Bolelo nás to. Když mi dnes pan prezident dal toto vyznamenání , jako by chtěl říci - nebyli jste vlastizrádci, ale už tenkrát vám šlo o dobro pro naši zem.  To třetí tajemství - jistě ten kriminál, byl jakási propast, odloučení. Na druhé straně, tam vznikly básně, které jsem si všechny pamatoval a odnesl si je domů," řekl otec Veselý, který předal prezidentu Václavu Klausovi sbírku svých básní, které vznikaly právě v sobě jeho věznění.

Životopis Mons. Josefa Veselého

Narodil se 28. července 1929 ve Zlámance u Kroměříže. V létech 1940 - 1948 studoval na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži, od roku 1948 do roku 1950 na teologické fakultě UP v Olomouci. V roce 1950 nastoupil na tři roky vojenskou službu k PTP. V létech 1954 - 1961 pracoval v Oblastní galerii v tehdejším Gottwaldově. V roce 1961 byl zatčen pro členství ve Společenství Vladimíra Neuwirtha, a po vykonstruovaném procesu vězněn do roku 1965 v Ostravě a Valdicích. Ve vězení byl 8. prosince 1962 biskupem Korcem tajně vysvěcen na kněze. Po návratu z vězení byl zaměstnancem Prefy a Vinných sklepů Kroměříž. V létech 1968 - 1970 dokončil teologická studia v Litoměřicích. Na první kaplanské místo nastoupil v roce 1970 do Ludgeřovic u Ostravy, od roku 1971 se stal na deset let administrátorem farnosti Budišov nad Budišovkou. V roce 1981 byl ustanoven administrátorem farnosti Opava - Jaktař. Od roku 1987 pak jmenován farářem farnosti Panny Marie v Opavě a také děkanem opavského děkanátu. V roce 2005 odešel na odpočinek k Dcerám Božské Lásky na Kylešovském kopci v Opavě, kde až do posledních okamžiků svého života horlivě sloužil v kapli Mariana, ale také všem, kteří k němu přicházeli. Byl čestným kanovníkem Kolegiátní kapituly u sv. Mořice v Kroměříži a 5. února 1991 byl jmenován čestným papežským prelátem. Během života získal různá ocenění. 16. září 2001 obdržel za svůj dlouholetý duchovní a kulturní přínos Opavě Cenu Petra Bezruče. 5. července 2005 mu pak ČBK udělila na Velehradě Děkovné uznání za jeho básnické dílo odrážející poselství evangelia a křesťanskou spiritualitu. Dne 28. října 2009 mu byl propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva. Vyznamenání osobně převzal v aule ostravské Nové radnice v pondělí 1. 2. 2010 z rukou prezidenta České republiky Václava Klause.