Za předchůdkyní střední školy můžeme považovat německou školu ve Frýdku. Po přestavbě v roce 1852 se stará frýdecká škola u farního kostela sv. Jana Křtitele proměnila v hlavní školu. Na ni mohli být připravováni budoucí učitelé. Frýdek tak ukončil do té doby trvající školskou závislost na hlavní škole v Těšíně.
Vznik hospodářské školy
Rozvoj průmyslu si vynutil založení hospodářských a živnostenských škol. V Místku podpořil zřízení hospodářské školy přímo zemský sněm a v roce 1880 poskytl dotaci ve výši 500 zlatých. Obec místecká věnovala škole dva pokoje v odlehlém místeckém hostinci U koruny. Díky tomu mohla být škola otevřena 15. listopadu 1880 a jejím ředitelem se stal Tomáš Švehla z Prahy. Škole se také říkalo „rolnická“. Od roku 1887, kdy se ředitelem stal Alois Žert, hospodářská škola vzkvétala a patřila k nejprestižnějším na Moravě. Žákem školy se mohl stát hoch nebo mladý muž ve věku 14 až 30 let. Na začátku studia musel zaplatit zápisné jeden zlatý a školné pět zlatých ročně. Žáci z chudých rodin mohli dostat podporu kolem 25 až 30 zlatých ročně. V září 1889 se škola přesunula do nové budovy vedle kostela sv. Jana a Pavla v Místku. O tři roky později bylo přistavěno pravé křídlo budovy.
Živnostenská škola v Místku
Průmyslová pokračovací škola v Místku – Gewerbliche Forbildungsschule zahájila svou činnost 1. října 1892 v budově chlapecké měšťanky na Piskořově, dnešní Komenského ulici. Škola neměla jednotný začátek a konec školního roku pro všechny žáky – učeň byl přijat na jeden rok a školní docházka končila uplynutím stanovené docházky bez ohledu na školní rok. Do živnostenské pokračovací školy byli přednostně přijímáni hoši z řemeslnických rodin a byli zařazeni do německého oddělení bez ohledu na národnost – absolventům se proto také posměšně říkalo dojčfrojndliši.
Žáci neuměli německy
Ve Frýdku byla o rok později otevřena pokračovací škola živnostenská – Industrial Gewerblicheschule. V ní se na rozdíl od místecké školy učilo převážně česky. Většina žáků totiž neuměla německy, nicméně část výuky probíhala i přesto v němčině. Škola byla definitivně počeštěna až v roce 1919. Ve škole se učilo nejen přes den, ale i po večerech a v neděli. Škola sídlila vedle farního kostela sv. Jana Křtitele.
Založili české gymnázium
Nejvýznamnějším školským počinem v Místku na konci 19. století bylo otevření českého matičního gymnázia. O gymnázium se zasloužily nejširší vrstvy obyvatel, kteří se skládali často i po desetnících, aby mohla být škola postavena. Myšlenka na založení českého gymnázia vznikla na ustavující valné hromadě Matice místecké dne 4. června 1895. Matice slíbila přispívat na každou otevřenou třídu dvěma tisíci rakouskými korunami ročně. První třída Matičního gymnázia byla zřízena 19. září 1895. Učilo se prozatímně v budově zimní hospodářské školy, příští rok se škola přesunula do prostor v přední části Národního domu, kde se učilo až do června 1899.
V dubnu 1899 byl položen základní kamen k nové budově a stavba byla dokončena v rekordně krátké době – již v říjnu stejného roku. Vyučovat se začalo 9. prosince 1899. Gymnázium mělo 21 velkých místností, devět tříd, po jedné posluchárně pro fyziku a kreslení, nechyběla ani tělocvična a šatna. Profesorům sloužily tři kabinety a sborovna. (JAROMÍR POLÁŠEK)