Výstava připomene, co znamenají osmičky pro národ

„Člověk má velmi krátkou paměť a mnozí si dnes ani nevzpomenou na dramatické události naší sametové revoluce, natož aby si vzpomněli na vzdálenější milníky českého národa. Prazvláštní shodou okolností se většinou odehrály v létech s osmičkou na konci letopočtu. Bez nadsázky můžeme mluvit o osudových osmičkách," podotkl senátor František Kopecký. Věří, že letošní rok 2008 bude výjimkou a nepřinese žádný zásadní zlom v našich dějinách, ale naopak nám umožní v klidu a s chladnou hlavou připomenout si a také zhodnotit ty události, jejichž kulaté výročí si letos připomínáme. „Takovou ambici jsem měl při zrodu myšlenky uspořádat výstavu fotografií a dobových dokumentů. Chtěl jsem připomenout našim spoluobčanům historické chvilky, které se odehrály v naší zemi před devadesáti, sedmdesáti, šedesáti a čtyřiceti lety. Protože se mi to zdálo být i na senátora velké sousto, oslovil jsem zemské muzeum Beskyd a také okresní archiv. Nebyli proti, spíše naopak. Navíc zaměřili náš pohled regionálně," vysvětlil Kopecký.A na co vlastně návštěvníci výstavy vzpomenou. Předně je to rok 1918, kdy vzniklo samostatné Československo. Občané Frýdku a Místku (tehdy ještě rozdělených měst) vítali nadšeně svobodu a státní samostatnost, se kterou spojovali tolik dlouho utajovaných nadějí. Převzetí moci po rozpadu Rakousko-uherské monarchie v roce 1918 proběhlo v Místku snadněji než ve Frýdku. Naprostá převaha českých obyvatel (ve Frýdku bylo mnohem více Němců) umožnila, že již 29. října 1918 uvítal velký zástup občanů, shromážděných na místeckém náměstí, státní samostatnost. 31. října byl z předních zástupců politických stran utvořen Národní výbor. Naopak ve Frýdku došlo k ostrému konfliktu mezi starým německým vedením města a Národním výborem ustaveným z českých zástupců 31. října 1918. Odstoupení německé správy si musel vynutit až český dobrovolnický oddíl z Těšína.
Rok 1938 byl rokem ohrožení republiky a posléze jejího rozbití odtržením pohraničních území. Byl rokem konfliktů, zrady, těžkých rozhodování, mobilizace sil i kapitulace. „Odstoupením Sudet byl náš stát vydán na milost a nemilost nacistickému sousedu, neboť jsme ztratili pohraniční horské hřebeny, železobetonové pevnosti a spoustu těžkých zbraní. Taktéž Beckovské Polsko zabralo velkou část Těšínska a Javorinu. Do Frýdku a Místku přicházeli vyhnanci a uprchlíci z Novojičínska, Opavska, Bílovecka a Těšínska a zaplavili Ostravu, Frýdek i Místek. Jen do Frýdku se jich nastěhovalo na 800," připomenul senátor. Rok 1948 je vnímaný někdy jako komunistický puč jindy jako únorové vítězství pracujícího lidu. Rok, kdy končí demokracie a nastupuje vláda jedné strany. V již spojeném městě Frýdku-Místku došlo v únorových dnech k několika manifestacím, které organizovala KSČ. 
„Rok 1968 byl rokem nadějí, že špatné jde změnit, rokem radikálních reforem politického a ekonomického systému, bohužel také rokem, kdy nadějný vývoj domácích událostí byl násilně ukončen vstupem ´spřátelených armád Varšavské smlouvy´. Reformy úspěšně probíhaly i na Frýdecko-Místecku, avšak ukončil je 21. srpen 1968. V ten den zaplavily tanky i Frýdek-Místek," povzdechl si František Kopecký. Zástupci města, okresního výboru i odborů se jednoznačně postavili proti okupaci. V několika prohlášeních vyjádřili podporu našim čelním představitelům, zadržovaným v Moskvě - A. Dubčekovi, O. Černíkovi, J. Smrkovskému. Ve městě docházelo k protestům i nepokojům, které však byly násilně potlačeny. V příštích dvaceti letech nastoupil místo obrodného procesu proces normalizační.
Výstava Osudové osmičky bude zahájena 21. srpna v 17 hodin v předsálí Nové scény Vlast ve Frýdku-Místku a potrvá do 4. září. Vernisáže se zúčastní senátor František Kopecký i hejtman kraje Evžen Tošenovský (ODS). Otevřeno bude v pondělí až pátek od 8.30 do 12 a od 13 do 16.30 hodin.