Koncem roku 2018 tomu bude již 16 let od první výstavy betlémů, která měla pouze 4 exponáty. Jeden Betlém, pohyblivý, který pro mne vyrobil pan Žilka z Mostu, další tři byly statické, všechny z lípového dřeva. První výstavu otevíral František Václav Lobkowicz biskup Ostravsko Opavské diecéze. Po výstavě jsem začal pracovat s myšlenkou, udělat z toho tradici. Na výstavě se tehdy sešlo kromě příchozích běžných zákazníků, možná 20 pozvaných hostů. I přes to, to byl pro mne veliký svátek. Vánoce jsem bral jako svátky rodiny, radosti, svátky, kdy se lidé dovedou rozdávat druhým. Našel jsem v sobě potenciál tuto myšlenku realizovat. Že Vánoce nejsou o penězích vždy odpovídám návštěvníkům, kteří by chtěli dát nějaký finanční dar. Vzhledem k tomu, že touha lidí, dát nějaký peníz neustále narůstá, rozhodl jsem se oslovit Charitu, zda by nechtěla využít této příležitosti k zorganizování sbírky za účelem pomoci potřebným spoluobčanům našeho města. Snad poprvé letos v roce 2018 využije Charita nabídku a přijde s pokladničkou na Tři královou sbírku.
Jak jsem již zmínil, prvním rokem jsem vystavoval pouze čtyři betlémy, ale druhým rokem jich bylo již 10. Vzhledem k tomu, že tiskárna má vlastní prostředky pro tisk a výrobu reklamy, využil jsem této přednosti k medializaci a opravdu návštěvnost se začala zvyšovat. V prvních ročnících výstav betlémů jsem vůbec netušil jakých rozměrů a popularity dosáhne. Zjistil jsem ale jedno podstatné, když se přičiníš, Bůh Ti pomůže. Ten tomuto dílu požehnal, a žehná do dnes. Je to ten největší dar, co jsem dostal. Když chceš něco dělat opravdově, musí z tebe zářit opravdovost, a i když nic neočekáváš, pomoc přijde. Díky tomu se ke mně přidali přátelé, Jiří Bílecký a Daniel Adámek, kterým se moje myšlenka oslavy Vánoc, narození Ježíška zalíbila a s organizaci výstavy a stavěním betlémů mi začali pomáhat a pomáhají do dnes. A nejenom to. Za jejich věrnost myšlence a pomoc v nejfrekventovanějším ročním období, jsem je v roce 2015 povýšil do funkce spoluvystavovatelů.
A musím Vám říci, že organizace výstav není vůbec jednoduchá. Musíme zajistit občerstvení pro řezbáře, hudebníky, zpěváky a pomocné pořadatelé, kteří dohlížejí na výstavu a na její exponáty, aby nebylo nic poškozeno nebo odcizeno. Musíme nakoupit perníčky pro děti, nachystat tradiční medovou slivovici, kterou hostíme příchozí dospělé návštěvníky, připravit prostor pro řezbáře, hudebníky, zpěváky, prostory pro instalaci samotné výstavy a ustavit dnes již 172 betlému, které jsou z vlastní sbírky a jejichž počet se neustále rozrůstá. Jsou mezi nimi betlémy darované i koupené, miniaturní, malé i velké. Nejmenší miniaturou jsou náušnice se svatou rodinou, největší je betlém s figurkami 1 metr vysokými. Nejvíce figur v jednom betlémě je 108. Betlémy jsou z různých materiálů, lípového dřeva, olivového dřeva, cedru, sádry, skla, paličkované, korku, papíru, šustí, keramiky, textilu, těsta, perníku, překližky, hrací a ze zvonečků. Tyto jsou statické. Jeden betlém je ale pohyblivý, a tomu bych chtěl věnovat zvláštní pozornost.
Jak již bylo uvedeno, autorem tohoto betlému je pan Žilka z Mostu. Betlém je široký 1,5 metru, má dvě poschodí, čítá celkem 108 figurek 10 cm vysokých, z toho 22 figurek se pohybuje. Jeho výroba trvala půl roku. Původní betlém byl na ruční pohon klikou. Je koncipován bez použití kovových částí. Pro výrobu se používal přírodní materiál dřevo a na přenos pohybu gumový pás z duše kola. Když jsem v prvních létech předváděl betlém návštěvníkům, při otáčení kliky jsem si všímal, jak dlouho udrží diváci pozornost, než je to přestane bavit a zamýšlel se nad jeho zatraktivněním. Zhruba po třech létech jsme započali s Jirkou a Danem s jeho úpravami a jeho přizpůsobení moderní době.
K mechanické části se připojil motor a osvětlili jsme jednotlivé části, jakými jsou tesaři, kováři hudebníci, zvonice, mlýn. Bylo to sice výborné, ale vůbec ne akční. Jednou přišel do tiskárny profesor z Janáčkovy konzervatoře a potřeboval vypálit CD. Najednou se mi rozsvítilo v hlavě a říkám, to je výborné, uděláme bartr. My Vám vypálíme CD a Vy nám zkomponujete hudbu s tématikou „Den v betlémě“. Co to je za blbost! Říkám, víte tady je pohyblivý betlém a potřebujeme jeho pohyb trochu zatraktivnit. Mám představu, zhudebnit den, od ranního rozbřesku, až do půlnoci. Když jsem mu postupně vysvětlil svoji myšlenku, svolil. Za čtrnáct dní přišel s tím, že pěkně naletěl, ale tehdy ještě byly mezi lidmi dobré mravy, co se domluvilo, to se udělalo, a tak od dohody neustoupil, jenom si stěžoval, co mu to dalo práce, než sehnal zvuky, jakými jsou například tekoucí voda, štěbetání děti, zpěv ptáků, bučení krav, mekot koz, kokrháni kouta, zvuk pily, klepání kladiva, bití zvonu, odbíjení hodin atd. Co ale slíbil, to dodržel, a tak jsme měli v hlavě dalšího brouka, jak to do betlému zapracovat a skloubit. A tady, abychom mohli skloubit hudbu a osvětlení, musela nastoupit výpočetní technika. Princip byl v tom, že ta část betlému, která je osvětlena, ta musí být synchronizovaná s odpovídajícími zvuky. Tak například, když je slyšet zvuk pily, musí být osvětleni tesaři, když jsou osvětleny jesličky, tak se hraje tichá noc, atd. Myslím, že tímto jsme to dovedli k úplné dokonalosti. O načasování jednotlivých částí se začal starat počítač. Na sám závěr jsme instalovali oponu, ale ta má také svůj příběh. Do tiskárny přišel malíř, pan profesor Labaj a potřeboval ofotit obraz. Říkám mu, udělám Vám to gratis a vy nám namalujte obraz na oponu. Nemusel jsem vůbec smlouvat. Za týden přinesl čtyři obrazy s tématikou betléma, ale realita se nepříliš hodila do technického prostoru velkoformátového oddělení. Proto jsem mu přednesl vlastní představu o námětu na obraz. Říkám, Kristus přišel na svět, aby tmu ozářil nebeským světlem. Mám představu, že na hladině moře bude plout loďka s trosečníkem a z jednoho bodu bude vycházet světlo, které bude ozařovat hladinu, a bude svítit trosečníkovi na cestu do přístavu. Za týden jsem dostal náhled a posléze obraz ve velikosti opony. Dílo se povedlo! Na závěr jsme před betlém udělali oponu, která se sama zvedá za zvuku fanfár, potom se představí den v betlémě od ranního rozbřesku až po půlnoc, kdy se zahraje tichá noc a betlém se sám za odbíjení půlnoci zavře.
Návštěvnost se každoročně zvyšuje. V roce 2017 naši výstavu přišlo navštívit přilbižně 7000 návštěvníků.
A ono to není jenom samotná výstava. Od druhého ročníku výstavu doprovází živá Vánoční hudba, která je nepostradatelným koloritem výstavy. Koledy a duchovní vánoční hudba zní každoročně o Vánocích tiskárnou Kleinwächter již 15 let. A kdyby jenom tiskárnou. Tichá noc z trubky pana Jakubíka dávala celému okolí zprávu, že se nám narodil Kristus pán. 14 let na sv. Štěpána od 13-18 hodin a následný den 27. prosince od 10-18 hodin bylo Baroco Campagniolo amsamble z Oder pod vedením dirigenta Martina Jakubíka neodmyslitelnou součastí výstavy a dělalo radost všem návštěvníkům, a že jich bylo! Přicházeli a doufám, že budou nadále přicházet ze všech koutů naší republiky a světa. Měli jsme návštěvy ze Slovenska, Polska, Německa, Finska, Anglie, Holandska, Francie, Ruska, USA, Argentiny a Australie. Je to málo? Já vím, přišli tady na návštěvu svých příbuzných, ale účel ani důvod nerozhoduje. Prostě přišli, aby viděli, a viděli, aby o tom nesli zprávu dál. Myslím, že to je důstojná reprezentace města a to bez jakéhokoliv finančního přispění. Musím se ale pochlubit, v letošním roce jsem za své úsilí přijal z rukou primátora „Cenu města Frýdku-Místku“. Ta cena, i když jsem ji získal já, patří všem těm, kteří mi pomáhají s její realizaci.
Od 10 ročníku je součástí výstavy řezbařský plenér. Myšlenkou plenéru je tvorba betlému s figurami 1 metr vysokými. Betlém doplňuje pozadí se siluetami význačných historických budov města. Je stále rozpracovaný, každým rokem přibývají dvě figury a konečná šíře betlému by měla být 6metrů, ale kdo ví? Hlavními aktéry plenéru jsou řezbáři Anetta Lupo a Rozehnal Jiří. Původní myšlenka na řezbařský plenér se zrodila v hlavě Tomáše Cidlíka a mojí. Bohužel, Tomáš se nezúčastnil ani jednoho plenéru, protože náhle onemocněl a po těžké nemoci byl povolán do nebe. Jeho myšlenka však žije. Děkuji mu ze srdce za to, že jsem ho měl možnost poznat a spolupracovat s ním. Byl to úžasný člověk a jeho myšlenka žije a bude žít díky Lupovi a Jirkovi.
Že není výstava betlému v našem regiónu zanedbatelnou záležitostí svědčí i to, že nás v průběhu let opakovaně navštívili:
Česká televize:
– v hlavních večerních zprávách ústy Jakuba Železného 26.12.2015,
– živým vstupem 26.12.2016 v 17 hodin
– v pořadu Snídaně z Českou televizí 21.12.2017.
Televize NOE výstavu navštívila několikráte,
poslední bylo vystoupení přímo ve studiu 20.12.2017 v pořadu xxxxx.
Opakovaně nás také navštívila televize Polar.
Televize Relax o výstavě natočila 27.12.2017 velmi zdařilý pořad.
O výstavu projevil zájem Český rozhlas, který nás zařadil do pořadu Dagmar Misařové, který byl vysílán 20.12.2017.
Pravidelný zájem o výstavu projevuje i tisk. Pravidelně každým rokem o nás píši v Mladé frontě dnes, 5+2, v Našem Frýdecko-Místecku, ve Zpravodaji Frýdku-Místku a v Okně, časopise Ostravsko-Opavské diecéze, atd.
Jako dokument o výstavách slouží návštěvní kniha, která je zároveň i motorem, proč to dělat i nadále.
Od roku 2017 došlo k určitým změnám, které, jak se ukázalo, jsou cestou k lepšímu. Doposud se vystavovalo pouze v prostorách tiskárny, která ale díky velikosti sbírky, začala být malá. Proto jsme oslovili vedení 8. ZŠ ve Frýdku-Místku, se kterou jsme v sousedství a od stejného roku jsme začali vystavovat kombinovaně, část výstavy v tiskárně, ale základ se vystavuje v jídelně školy. Chtěl bych touto cestou poděkovat paní ředitelce Wilczkové.
Rovněž došlo díky zdravotnímu stavu Pana Martina Jakubíka, dirigenta hudebního souboru „Baroco Campagniolo amsamble“ z Oder, ke změně učinkujících hudebníků. Od roku 2017 vystupují soubory pod vedením, paní Mgr. Pobucké, které rovněž velice děkuji za vytvoření úžasné atmosféry „Požehnaných Vánoc“.
Píšeme rok 2018. 16. ročník výstavy betlému je za dveřmi. Pevně věřím, že bude opět posunutá laťka. Srdečně zveme všechny, přijděte, děláme to pro Vás. Nedejte si vzít různými reklamami to nejkrásnější, čím jsou Vánoce a tím je narození Ježíška.
Těšíme se na Vás, nezapomeňte!!!!!!
26. prosince od 13 -18 hodin
27. prosince od 10 – 18 hodin.
S úctou Josef Kleinwächter
a všichni, kteří se na výstavě podílejí
A na závěr prosba.
Pokud vlastníte Betlém, který o Vánocích doma nestavíte, nebo víte o nějakém betlému, nabídněte jej do sbírky, nebo pomozte prosím zprostředkovat. Posílíte a podpoříte tím něco, co již dávno není jenom myšlenka. Je to dílo, které má historii, sami se budete z toho těšit při návštěvě každý rok.
