Co vás přivedlo ke sbírání pohlednic?
Ke sbírání mě přivedla manželka. Začala je sbírat ještě předtím, než jsme se seznámili. Studovala na konzervatoři, takže se soustředila na hudební motivy, avšak do sbírky si ukládala prakticky všechny pohledy, které ji někdo daroval. Takže já ji za svobodna na rande nenosil květiny, ale pohlednice. Když jsme se v roce 1976 přestěhovali do Frýdku, zrovna probíhala velká přestavba a bourání starých budov. Chtěl jsem si na mizející město zachovat vzpomínky, a protože jsem nefotil, začal jsem sbírat starší pohlednice a schraňovat záběry na město. Takže sbírání pohlednic se věnuji již 35 let.
Jaký máte ve sbírce nejstarší pohled?
Je to nejběžnější litografický pohled, který ovšem byl vydáván v různých letech. Zatím nejstarší nalezený je z roku 1894 a ten se mi podařilo získat. Stejný pohled, avšak s jiným datem vydání nebo pozměněnými nápisy byl vydáván možná až do roku 1905. Od kolegů sběratelů ale vím, že města Frenštát pod Radhoštěm, Opava či Těšín vydala svou vůbec první pohlednici mnohem dříve, jsou dochované pohlednice již z roku 1891, takže je docela možné, že i města Frýdek nebo Místek vydala nějaký pohled před rokem 1894. Zatím jsem na něj ale nenarazil.
Hledáte na pohledech proměny místa?
Na pohledech se dá vypozorovat, jak se měnily obchody, vzhled domů, okolí včetně stromů. Zjistíte, jak jedno místo vypadalo za Rakousko-Uherska, za první republiky, v 60. letech a v současnosti. To mě právě vedlo k tomu, abych vydal knihu zachycující proměny konkrétního místa. Když vidím, že se něco se staví nebo bourá, rychle „vyženu“ některého fotografa, aby proměnu zachytil.
Vaše první kniha ale proměny ještě nezachycovala…
Tvořily ji jen historické záběry ze starých pohlednic. Kniha měla tehdy úspěch a často jsem po městě potkával lidi s mou knihou v ruce. Snažili se zjistit, jak vypadá dnes místo, zachycené na historickém pohledu. To mě pak inspirovalo, abych následující knihu vydal s přáteli fotografy jako srovnání dob minulých se současností. A musím říci, že mě překvapilo, jak velký zájem o ni měli mladí lidé.
Vydal jste sedm knih. Chystáte osmou?
Rád bych jednou vydal knihu o historii textilního průmyslu na Frýdecko-Místecku. Pokud k tomu dojde, věřím, že se zapojí i místní odborníci jako Luděk Korč ze Slezanu a ředitel Státního okresního archivu Tomáš Adamec. V plánu mám vydání kalendáře. Tvořily by jej buď dobové faktury, staré zdobené reklamy zdejších firem nebo události zachycené na fotografiích, jako je třeba cvičení hasičů.
Tušíte, proč se Frýdečané a Místečané zajímají o historii města?
Ve městě žije hodně starousedlíků – patriotů. Mnoho lidí se sem také stěhovalo za prací, což je i můj případ, ale ne ke každému město přiroste. Od toho ale máme Jaromíra Poláška, který vzbudil v lidech o historii zájem. Umí uspořádat výborné výstavy a na jeho akce vždy chodí spousta lidí, organizuje besedy i procházky městem s poutavým výkladem. Lidé rádi zajdou na takovou procházku.
Jak jste vnímal v 70. letech proměnu města a bourání historických budov?
Když jsem se sem stěhoval, zajímalo mě v první řadě, kde budu bydlet. Proto jsem byl rád, že se stavěla nová sídliště. Já se nejdříve stěhoval na staré sídliště u frýdeckého kulturního domu. Když se bouraly staré domky na Růžovém pahorku, bral jsem to jako plus. Poprvé jsem nad bouráním začal přemýšlet, když se likvidoval střed frýdecké části města, konkrétně domy pod frýdeckým náměstím. Říkal jsem si, kam proboha budeme chodit, když nám vše zbourají a zůstanou jen paneláky. Když už se tak stalo, mohli tam postavit nějaké menší domy, které by zapadaly do rázu tohoto místa. Jenže zůstaly tam volné parcely a dole vystavěli nakonec Kaufland, který do historického jádra města určitě nepatří. Jediné, co se v těchto místech povedlo, jsou repliky kupeckých neboli Janáčkových domů.
Není škoda, že jde jen o repliky? Nedaly se na základech domy znovu postavit podle originálních návrhů?
Byly už v tak špatném stavu, že se podle mě zachránit nedalo nic. Repliky se mi líbí, patří do Hluboké ulice. Jsem rád, že jsem se toho vůbec dožil.
Líbí se vám kromě kupeckých domů něco z nových staveb?
Povedla se dostavba za místeckým náměstím Svobody za Bílkovým knihkupectvím. Domky jsou ze strany náměstí hezké, zapadají mezi okolní budovy. Díky tomu tam vzniklo malé pěkné náměstíčko. A také oceňuji opravy starých domů.
Často je kritizován průtah městem. Jak jste spokojen s dopravou ve Frýdku-Místku?
Nevím o žádném jiném městě v naší republice, které by bylo průtahem tak nevhodně rozpůleno. Když se začínal průtah stavět, tvrdilo bývalé vedení města, že se urychlí autobusová doprava z Místku do Frýdku a naopak. Ukázalo se, že to není pravda, Přímá linka stejně nic neřeší. Podívejte se, jak vypadá v současné době prostor pod mostem na tomto průtahu, kde chodí lidé. Uvolňují se z něj betonové kusy, některé visí dolů, jiné už dávno spadly. Jsou nebezpečné lidem, kteří pod mostem chodí a také pro auta, která pod mostem parkují. Dávno se to mělo opravit. Dovedete si představit, co ve městě způsobí uzávěra mostu. Už nyní doprava kolabuje, tvoří se dlouhé kolony. I proto si myslím, že se doprava ve Frýdku-Místku měla řešit jinak a neměla se vést středem města.
Profil
Václav Peter je rodákem z Pardubic, odkud pocházela jeho maminka, tatínek se narodil v nedalekých Raškovicích. Do Ostravy šel studovat střední průmyslovou školu hornickou v Ostravě, kde také poznal svou manželku pocházející z Bílovce. Upsal se podniku Výstavba ostravsko-karvinských dolů a díky působení na dole Staříč získal byt ve Frýdku-Místku. Věnuje se sbírání pohlednic a za 35 let čítá jeho sbírka asi pět tisíc kusů z celého regionu. Pohlednice využil při vydávání knih. Na svém kontě jich má sedm, čtyři jsou věnovány Frýdku-Místku a nejbližšímu okolí, dvě Bílovci a jedna Příboru.