Pivo se vařilo u zámku
O frýdeckých „pravovárečnících“ se poprvé dovídáme z listiny těšínského knížete Václava z roku 1545, kterou dal svolení rytíři Linhartu Tatíkovi z Jankovic, aby si mohl otevřít ve svém domě při zámku vinný a pivní šenk a zároveň mohl vařit pivo po měšťanském pořádku ve frýdeckém měšťanském pivovaru.
Menší pivovar tehdy stál při městské zdi – hradbě u brány do parkánu, která byla vlevo vedle zámecké budovy.
V roce 1546 měli ve Frýdku sladovnu měšťané Čundroch a Jiří Slanina, obdobně v roce 1549 zbyla sladovna po nebožtíkovi Martinu Komínkovi a v roce 1555 zůstal po nebožtíku Mikuláši ševcovi dům na rynku se sladovnou a hospodou. Zajímavá je historická zmínka o vybavení této hospody: stůl jarzabový, malý stůl šintový, osm židel, armary, koryta dvě pivné, dvě bečky vinné, konvic osm kvaretních dřevěných.
Chmel zpočátku nepoužívali
Měšťané vařili světlé pivo z ječného sladu i pivo pšeničné, zpočátku bez použití chmelu. Chmel začal později v okolí města pěstovat. O chmelnicích jsme zpraveni prostřednictvím urbáře panství z roku 1580. Chmel ve Frýdku roste dodnes. Zplanělý se vyskytuje na ve svahu pod Těšínskou ulicí.
Pivo se plnilo do beček také pro zámeckou potřebu, kam bylo dodáváno zdarma. Měšťanům se dodávalo v bečkách a později také v lahvích osmičkách. Pivní bečka měla objem 34,5 litru. V 17. století vznikl malý pivovar pod zámkem. Šenkovních a pravovárečných domů působilo ve Frýdku v té době 84. Ne každý z pravovárečníků toho náležitě využíval. Podle urbáře z roku 1664 se slad pro frýdecké pravovárečníky mlel v tzv. „bližším“ mlýně na Zámecké strouze, která kdysi tekla pod dnešní Hasičskou ulicí. Pacholci dostávali za práci ve mlýně jen stravu.
V roce 1664 někdejší měšťanský pivovar u zámku již držela vrchnost. V jednom domě se sušil chmel, vařilo a zrálo pivo a ve druhém byla hospoda. Přibližně v roce 1640 si měšťané vystavěli nový pivovar při hradbách nedaleko Horní – Těšínské brány. Kvůli jeho výstavbě musel být zasypán jeden z rybníčků před branou. Sladovna stála poblíž farního kostela sv. Jana Křtitele.
Zůstaly dva pivovary
Pivo se ve Frýdku vařilo v roce 1802 ve dvou pivovarech – panském (pod zámkem na mlýnském příkopě u řeky Ostravice – dnes nejbližší budova u železniční tratě) a měšťanském (na začátku Pivovarské ulice). Dohromady v obou pivovarech vyprodukovalo šest dělníků 3960 věder piva za rok (2241 hektolitrů) při spotřebě 1980 měřic ječmene a 10 centů chmele. Pravovárečným měšťanům frýdeckým ve Frýdku na začátku 19. století patřily sladovna, pivovar na začátku ulice Na blatnici a bednárna s ledovnou u sv. Jošta.
Měšťanský pivovar ve Frýdku vařil pivo do roku 190. Poslední výstav činil šest tisíc hektolitrů. Poté zůstala v provozu jen pivovarská hospoda (naposledy Lidová jídelna), pivovar se proměnil ve sklad piva těšínského akciového pivovaru. Objekty pivovaru byly zbořeny v roce 1982. Dosud stojí přestavěná bednárna s ledovnou, která je v Těšínské ulici ve svahu u kostela sv. Jošta (dnes Irish Pub Little Island).
Místek měl červené pivo
Podobnou historii mělo vaření piva v Místku. Nejstarší údaje pocházejí z roku 1584. Pravovárečných domů bylo 42. Měšťané si postavili nový pivovar v roce 1712 nedaleko brodu přes mlýnskou strouhu (na dnešní Hlavní třídě, přibližně naproti bývalému autobusovému nádraží). Místecká sladovna stávala na moravském břehu Ostravice naproti zámku nedaleko mlýna, ve kterém mleli slad. Místečtí měšťané museli spoléhat na vrchnost, tehdy olomoucké biskupy, kteří povolovali, do kterých vesnic mohli vystavovat pivo k prodeji.
Měšťané vařili pivo světlé – červené z ječmene, bílé z pšenice a obojí mělo jen mírně nahořklou chuť. Slad vyráběli někdy i z žita. V roce 1835 uvařili v místeckém pivovaru 1560 věder piva (883 hektolitrů).
V roce 1894 v pivovaru pracoval sládek Josef Grossmann, který si pronajal pivovar společně s Josefem Czirmerem. Oba měli v nájmu také arcibiskupský pivovar na Hukvaldech. Pravovárečné měšťanstvo vlastnilo pivovar do samého konce, do roku 1930, kdy byl definitivně zrušen. Z pivovaru se zachovala jen dlouhá budova sladovny s ledovnou v podzemí – dnešní tržně-obchodní centrum poblíž místecké pošty.
Pivní míry a ceny
Podívejme se, jak se pivo dříve měřilo. 1 vědro = 56,6 l = 40 mázů, pint = 80 holb = 160 českých žejdlíků; 1 vídeňský máz = 1,41 l; 1 holba = 0,71 l; 1 žejdlík = 0,35 l.
Zajímavé je sledovat cenu piva. V roce 1902 stál půllitr 0,14 koruny, v roce 1914 již 0,40 koruny a v roce 1918 dokonce 1,80 koruny. V roce 1923 se platilo za půllitr 2,60 až 3,20 Kč, plzeň 12° vyšla na pětikorunu. Lahvová desítka byla v 60. letech v obchodě za 1,40 Kčs, v 80. letech pak za 1,70 Kč, mezi léty 1985 až 1990 stála 2,50 Kč. V té době pivař zaplatil za točený Ostravar 12° ve IV. cenové skupině 2.80 Kčs, za Radegast 12° ve III. cenové skupině 3 Kč a za Plzeň 12° ve II. cenové skupině 4.40 Kč. (Jiřina a Jaromír Poláškovi)
