Jak šel Betlém do Frýdku
Na betlém Josefa Langa se každoročně chodí dívat zástupy lidí. Jen málokdo přitom ví, že krásné dílo zde vůbec nemuselo být. Jeho historie je zapeklitá. Když se pradědeček Josefa Langa Ludvík přiženil z Fulneku do Frýdku traduje se, že si s sebou na saních dovezl i starobylý betlém s figurami fulneckého typu. Pak se mu narodil syn, rovněž Ludvík. Šel v otcových šlépějích a stal se rovněž stolařem. „Jeho přičiněním byl rozšířen i starobylý rodinný betlém a začátkem století byl o Vánocích poprvé vystaven na Řeznické ulici ve Frýdku. Figurky byly opatřeny novou polychromií od místního malíře Ondřeje Pudla. V létě roku 1890, dne 26. srpna, se ve Frýdku narodil syn Ludvíka Langa, který byl pokřtěn jako Ludvík. Ten o mnoho let později oslavoval narození tří potomků – jako prostřední se 6.ledna 1924 narodil syn Josef,“ líčil historik Jaromír Polášek.
Dílo bylo fakt velké
Pokračoval, že začátkem třicátých let v době vrcholící krize u Langů začali stavět betlém nejenom pro rodinu, ale i pro další zájemce. Putoval na výstavu i do Olomouce a také do Ostravy. V létě roku 1933 jej Ludvík Lang na pět týdnů vystavil na Hluboké ulici pro poutníky, kteří přicházeli do Mariánského chrámu. Několikametrový betlém obsahoval větší množství scén, dřevěných domů a hradů a přibližně 80 figur fulneckého typu, doplněných figurami frýdeckých řezbářů Jana Hrabce a Ondřeje Gavlase. V roce 1937 byl Langův betlém na Hluboké zpřístupněn naposledy, pak už jej stavěli jenom doma v malé podobě. Jak vzpomíná pan Josef Lang, betlém začali stavět 8. prosince 1937, zrovna když na věži farního kostela sv. Jana Křtitele začali zvonit umíráčkem. V tento den zemřel frýdecký hoteliér Hubert Chamrad, který měl svůj hotel na Zámecké ulici (později zvláštní škola, dnes obvodní oddělení Policie ČR).
Válka všechno zhatila
Válku prožil mladý Josef na frontě. „Při osvobozování Frýdku došlo mezi Rudoarmejci a příslušníky Wehrmachtu a Volkssturmu úporný boj. Jedna ze zápalných střel vnikla i do převážně dřevěné Langovy dílny, kde byl v podstřeší uložen rodinný betlém. Všechny kulisy a hrady byly požárem zničeny,“ pokračoval historik s tím, že při rabování v osvobozeném Frýdku Langům ukradli i část betlémských figur, které měli uschovány v sousedním domě v několika kufrech a krabicích. Následně Langům jako dalším německým rodinám v městě konfiskovali majetek – dílna byla vykradena, materiál zmizel, dům s čp. 66 přešel pod národní správu.
Betlém šel do muzea
V letech 1951-55 Ludvík Lang stavěl betlém v kapli sv. Anny ve farním kostele sv. Jana Křtitele, daroval tam ze dřeva vyřezávanou jeskyni a také některé hrady. Malý zbytek dříve obrovitého betlému u Langů stavěli každé Vánoce. „Zbylou část rodinného betlému Josef Lang v roce 1990 poprvé zapůjčil Muzeu Beskyd. Od té doby si každé Vánoce můžete Langův betlém prohlédnout v zámecké kapli sv. Barbory,“ doplnil Jaromír Polášek.
