Oslavíme svobodu. Bude se vzpomínat, promítat i zpívat

Proč a jak vše začalo
Psal se prosinec roku 2004. Zasedalo městské zastupitelstvo ve Frýdku-Místku, na kterém zastupitel Petr Hartmann navrhl, aby se zřídilo pietní místo obětem totality. Vládnoucí koalice složená z členů sociální demokracie a komunistů toto ale odmítla. „Rozhodli jsme se proto zahájit v našem městě novou tradici - slavit Den svobody s cílem připomenout, proč jsme vyšli v roce 1989 do ulic a náměstí a vybojovali pro nás všechny svobodu," nastínila zastupitelka Martina Konečná (ODS). První ročník se konal v listopadu roku 2005. V kostele sv. Jana a Pavla sloužil mši František Václav Lobkowicz. V Národním době pak proběhla beseda s účastníky revolučních listopadových dnů v Praze a Frýdku-Místku. „Součástí mše bylo žehnání pamětní desky věnované obětem komunismu. Tu navrhnul mezinárodně uznávaný výtvarník Bořek Šípek, vyrobily ji karlovarské sklárny Moser. Kmotrem pamětní desky se stal Michael Kocáb," připomenula Martina Konečná. 
Deska zarůstá pavučinou
Kde je pamětní deska dnes? Visí na nějakém čestném místě? Kdepak. Je schovaná. A to velice dobře. „V roce 1989, přesně 20. listopadu toho roku, začala ve Frýdku-Místku sametová revoluce. Komunisté byli vyhnáni z vedení radnice a tři volební období strávili na místě, na kterém měli zůstat navždy - tedy v opozici. O 13 let později, opět v listopadu, se však komunisté na radnici vrátili hlavním vchodem. A jsou tam dodnes. Dokud tam budou, desku z úkrytu nevyndáme," podotkl smutně zastupitel Petr Konůpka (ODS). Komunisté přišli na pozvání sociální demokracie, která nebyla ochotna jít do koalice s jinými demokratickými stranami, ale dala přednost červeno-rudé koalici. 
Petice je stále aktuální!
V čele radnice tedy sedí opět lidé ze strany, která ovládala stát 40 let. „Komunisté obsadili dvě křesla místostarostů a mají je dodnes. Stali se tak těmi, kteří znovu významně ovlivňují život našeho města," upozornila Martina Konečná. Mnoha lidem tato skutečnost nebyla lhostejná a vznikla tak petice S komunisty dále ne!, která překročila hranice města a byla podepsána tisíci občany, významnými osobnostmi, umělci a politiky demokratických stran. „Vlastně jsme ji ještě neuzavřeli. Má přes sedm tisíc podpisů," prozradil jeden ze signatářů petice, Petr Korč. V petičním výboru se vůbec sešla řada zajímavých lidí. Krom politiků byl mezi nimi přední místní gynekolog Konstantin Čaplygin, římskokatolický farář Tomáš Wascinski, řezbář Milan Oboda či dokonce herečka Ivana Chýlková, která je rodačka z Frýdku-Místku. „Proč jsem petici podepsala? Protože poměrně přesně a podrobně vyjadřuje názory a postoje, které plně sdílím," podotkla tehdy herečka. „Otázkou nyní zůstává, zda má petice ještě význam. V té době, kdy jsme ji založili, zde byla naděje, že na radnici vznikne široká koalice vytvořená z demokratických stran. To se ale nestalo. Přesto si za ní stále stojím. Nelituji, že jsem se angažoval u jejího vzniku. Byla to výzva. Bohužel to nevyšlo," dodal Petr Korč. Petici podepsal i senátor František Kopecký (ODS). „Ano, podpořil jsem ji, protože varuje naše občany před podporou takových politických stran, které se v zájmu uchopení moci neštítí spojit s komunisty. Je smutné, že taková koalice se stále na frýdecko-místecké radnici drží, na druhé straně to hodně vypovídá o charakteru těch lidí, kteří čelo radnice tvoří," podotkl senátor.
Trocha historie nezabije
Je vám lhostejné, že v čele statutárního města Frýdek-Místek stále sedí komunisté? Pak se v klidu posaďte a trochu zavzpomínejte. V letech 1948 - 1988 uprchlo či zůstalo v zahraničí pouze z českých zemí přes 210 000 lidí. Po sovětské okupaci v letech 1968 - 1971 zvolilo exil 73 972 utečenců. Legálně se během 40 let komunistického režimu vystěhovalo na západ dalších 60 tisíc lidí. Především utíkali vzdělaní a moudří občané. Během komunistické éry v Československu bylo podle údajů Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu popraveno 234 lidí, přes 560 dalších zahynulo při pokusu o překročení západní hranice. Nejméně 10 tisíc lidí podle odhadů zahynulo v koncentračních táborech, na 1800 nepohodlných zmizelo a 240 tisíc občanů bylo odsouzeno z politických důvodů. Komunismus nicméně nelze měřit jen počtem jeho násilných aktů, neboť si vytyčil cíl změnit člověka, což znamenalo likvidaci dosavadních hodnot společnosti. Nastoupilo pokrytectví, přizpůsobení se a lhostejnost k osudu druhých, které se staly základem pro víceméně nekonfliktní přežívání. 
Oslavme, že je dnes vše jinak
Letos se koná Den svobody Frýdku-Místku v pátek 3. října v 18 hodin v Nové scéně Vlast. Akce začne v 18 hodin a pořádá ji Místní a oblastní sdružení ODS F-M. Kdo přijde, neprohloupí. Na programu je beseda s účastníky revolučních listopadových dnů v roce 1989 a výstava dobových fotografií Oty Landsbergera. Lidé shlédnou filmovou reportáž Zdeňka Erbana a připomenou si, jak vypadá pamětní deska obětem komunismu autora Bořka Šípka. Večer zakončí koncert Tomáše Kočka & Orchestru. Přijďte tedy oslavit Den svobody. Má to smysl, na což kývá i František Kopecký: „Člověk má velmi krátkou paměť a mnozí si dnes ani nevzpomenou na dramatické události naší sametové revoluce, natož aby si vzpomněli na okupaci bratrských vojsk. Je třeba připomínat slavné, ale také méně slavné období historie našeho národa, protože pokud pochopíme minulost, máme šanci poučit se z chyb pro budoucnost. Proto si vážím každé takové akce a děkuji pořadatelům za krásnou myšlenku a záslužnou práci."