Město uzavřelo se Slezanem Memorandum o spolupráci. Co bylo impulsem pro vznik memoranda?
Předně musíme vycházet z toho, že Slezan je významný městský subjekt, jako vlastník velkých souborů nemovitostí a zaměstnavatel. Historicky byl Slezan tradiční průmyslový podnik s textilní výrobou, který založili významní podnikatelé židovského původu, například Landsberger, Neumann, Munk, Lemberg a další. V dobách své největší slávy zaměstnával několik tisíc lidí. Ukončení textilní výroby v 90. letech bylo pro město velkou ranou. Zanikla pracovní místa a opuštěné areály nevěštily nic dobrého. Nikdo netušil, kdo je vlastník a jaké má záměry. Případná jednání byla tudíž nezávazná. Jednat se začíná až po demolici přádelny na Nádražní ulici, která vyvolala velkou nevoli mezi lidmi. To byl ten zásadní impuls.
Jak probíhala jednání mezi městem a Slezanem?
V roce 2014 začala jednání se zástupci Slezanu v pracovní komisi za účasti zástupců města a památkové péče. Výsledkem byla patová situace. Po několika marných pokusech a dusné atmosféře byla činnost komise novým vedením města v roce 2015 ukončena. Zásadní rozpor byl v požadavku památkářů na vyhlášení městské památkové zóny, s kterou zásadně nesouhlasil Slezan a majitelé dotčených nemovitostí. Zóna by byla obrovská a značně by všem znepříjemnila život. Každá i nepatrná úprava novodobých objektů by musela být odsouhlasena úředníky. Vzhledem k technickému stavu mnoha budov, které vyžadují akutní rozsáhlé rekonstrukce, a zkostnatělému nepružnému přístupu schvalovacích orgánů bychom se mohli dočkat spíše řízených ruin než prosperující městské čtvrti. Celých 10 let zkoumalo Ministerstvo kultury nemovitosti Slezanu, zda některé prohlásí za kulturní památku, a došlo k závěru, že kritéria nesplňuje žádný objekt. Slezan mohl tedy legálně zbourat všechny své historické objekty. Tomu jsme chtěli zabránit a začali jsme znovu jednat pouze se Slezanem s cílem pokusit se najít kompromis. Ten jsme našli v podobě schváleného memoranda.
Jak dlouho jste dojednávali podmínky memoranda?
V březnu 2015 zahájilo nové vedení města jednání se zástupci Slezanu. Základním prvkem komunikace bylo vzájemné přesvědčení, že spolupráce je lepší a užitečnější strategie než nepřátelské přetlačování a silová řešení. Zvolili jsme formu gentlemanské dohody bez složitých právních konstrukcí, které jsou stejně obtížně vymahatelné. Výsledkem je Memorandum o spolupráci, které vznikalo bezmála osm měsíců.
Kdo schvaloval memorandum a jak je závazné pro budoucí generace?
Za statutární město Frýdek-Místek bylo memorandum schváleno všemi orgány města. Konkrétně radou města a zastupitelstvem. Osobně mám nesmírnou radost, že memorandum bylo schváleno všemi přítomnými 39 zastupitelkami a zastupiteli. Vzácně shodně hlasovala pro koalice i opozice, což je výborný předpoklad toho, že se memorandum bude realizovat i v dalších volebních obdobích. Ze strany akciové společnosti Slezan Frýdek-Místek je memorandum závazné i pro případné další právní nástupce.
Kde si můžeme memorandum přečíst?
Celý text včetně příloh, který čítá bezmála 90 stran, najdete na stránkách města www.frydekmistek.cz – aktuality.
Co memorandum přinese městu?
Především, a to chci velmi zdůraznit, že se díky memorandu Slezan stal významným partnerem města a naopak. Spolupráce takto silných subjektů může přinést mnoho pozitivních věcí, od pracovních míst až po kultivovaný veřejný prostor. Historicky stojíme na prahu velké příležitosti pro celé město. Máme šanci vystavět nové městské čtvrti. Pokud příležitost dobře využijeme, máme šanci přetvořit chátrající oblasti v prosperující.
Můžete uvést konkrétní příklady, jak by se daly slezanské objekty využít?
To je jedna z nejobtížnějších věcí. Smysluplně naplnit tak obrovskou hmotu, jakou slezanské areály tvoří, je velká výzva. Tvrdím, že dalších 15 let se nemusí postavit jediný objekt pro obchod, služby včetně zdravotnických a sociálních a dalších. Stačí jen rekonstruovat slezanské prostory, které vyhoví veškeré poptávce. Pokud se nasměruje poptávka po nových prostorách do stávajících areálů, je šance, že budou žít. V tomto smyslu jsme bohužel jednu velkou příležitost spálili díky diletantismu bývalé primátorky Evy Richtrové, která v roce 2009 odsouhlasila výstavbu OC Frýda na zelené louce. Nájemci z tohoto obchodního centra mohli zaplnit rekonstruované slezanské prostory a centrum města mohlo sloužit původně plánovanému sportovnímu účelu. Nemuselo být hyzděno betonovou stodolou s přehlídkou vzduchotechniky na střeše. Konkrétní představy o náplni prostor jsou součásti memoranda. Určitě nikdo nechce další obchodní centrum, ale obchodům se nevyhneme, pokud bude poptávka. Možné je i využití pro průmysl, ale s vysokou přidanou hodnotou a nezatěžující životní prostředí. Nejlépe aby to byly prostory pro kulturní aktivity, služby, kavárny, ateliéry pro umělce, galerie, kanceláře, byty, výstavní plochy, ordinace, zdravotnické služby, věda, výzkum, polyfunkční nebo obytné domy. První vlaštovky už tady jsou.
Řešili jste i zoopark?
Ano, memorandum řeší i zoopark jako jednu z variant využití části areálu ředitelství. Ten by v dané oblasti zabral jen část pozemků. Vše je otázkou dalších jednání, zda vyčleníme plochu bývalého zooparku a společně jej s nadšenci Faunaparku kolem pana Dvořáčka obnovíme.
Kolik to vše bude stát město?
Nyní to nelze přesně říct. Hlavní tíhu finanční zátěže ponese vlastník, tedy Slezan. Město pořídí územní studie, aby se areály urbanisticky zakomponovaly do organizmu města. Dále město podpoří finančně rekonstrukce historických fasád včetně těch slezanských. Pokud studie vyvolají další investice do chodníků a cest v revitalizovaných areálech, budeme chtít využít různé dotační tituly. Další náklady na směny pozemků budeme hradit společně.
Myslíte si, že memorandum zabrání bourání staveb, jak se stalo nedávno v Nádražní ulici?
Jsme přesvědčeni, že ano. Slezan město potřebuje a město chce se Slezanem dobrou spolupráci, aby se spravil kus města. Je to pro oba výhodné. Porušení by byl zbytečný exces vyvolávající zbytečná silová řešení. Nicméně objekty zastaralé a nefunkční se bourat mohou. Hlavně novodobé přístavby, které brání dalšímu využití textilních objektů.