Martin Dejdar: Ozzák je dobrý člověk. Jako já

Potkali jsme se na akci v autosalonu. Jaký máte vztah k rychlým vozům?

Velmi pozitivní, a to k jakýmkoliv vozům. Svůj život si totiž bez aut nedovedu představit. Jak vidíte, jsem pořád na cestách a v poslední době je to vůbec hodně hektické. Najezdím strašnou spoustu kilometrů, takže si svůj život bez auta představit nedovedu.

Prozradíte, jakou nejvyšší rychlostí jste jel nebo dodržujete striktně dopravní předpisy?

No já se snažím jezdit více-méně v rámci jakýchsi regulí. Neříkám, že po dálnicích striktně dodržuji sto třicítku. To bych kecal. Ale snažím se jezdit tak, abych zbytečně nikoho neohrozil. Určitě nejezdím přes 160 kilometrů v hodině. Přes den vůbec ne, dovolím si to, když je noc a cesty jsou prázdné a suché, to na to klidně šlápnu, to přiznám. Ale nejsem řidič agresivní, protože takové opravdu nesnáším.

Na internetu jsem si našla, že jste členem klubu Formule 1.

Bohužel ten klub už neexistuje. Jsem ale šťastný, že jsem členem byl, protože mi to umožnilo si sednou do kokpitu formule 1, nechat se v ní vést. Jeli jsme v dvoumístné formuli, kterou řídil Olivier Panis, a ten zážitek se nedá zapomenout a je nepřenositelný.

Vrátím se od aut k akci, kterou jste moderoval. Tedy k módní přehlídce. Rozumíte si s paní módou?

Mám rád módu extravagantnější. Nejsem člověk vyznávající klasiku a tradiční oděvy. Mám rád to, co se trošku vymyká, ale nesnáším módní diktát, hodnocení módy. Úplně ze všeho nejvíce mi vadí taková ta módní policie. Nechápu kolegy, kteří, asi pro peníze či pro co, jsou ochotni se tomuto propůjčit a hodnotí, co kdo má na sobě. Hrozně mi to zavání bolševismem, protože si velice dobře pamatuji, jak soudruzi kázali lidem, jaké mají nosit vlasy, a že se nesmí nosit tohle a tohle. Pro mě je to prostě bolševismus nejhrubšího ražení a soudit někoho podle toho, co má na sobě, je nechutné. Vždyť o tomhle už přece zpíval Voskovec s Werichem. Co to je za blbost? Je to debilní a nechápu to. Móda je věc individuální a nikdo nemá právo do ní někomu kecat.

Jsme ve Frýdku-Místku a jak jsem pochopila, vy sem jezdíváte často?

Ano, poměrně často. Za tři dny hrajeme nedaleko odsud v Havířově hokej. S našim týmem HC Olymp se účastníme charitativní akce. Pak tady přímo ve městě zkoušíme Mrazíka, takže jsem u vás opravdu hodně.

Když jsme u show na ledě Mrazíka, vy pak jezdíte i na představení nebo jste ho jen nadaboval? A budete hrát i u nás?

Ano, jezdím. Hraju svou roli tak, jako před lety, a to babu Jagu v alternaci s Vilémem Čokem, akorát v jiné režii, než to bylo před tím. Text a muzika je stejná jako byla. Jen to ztvárnění je jiné. Ve Frýdku-Místku se ale na představení bohužel neobjevím, místo mě tu bude Vilda, protože v tu dobu natáčím Zdivočelou zemi, ale budu tady příští týden na generálkách.

Mnoha lidem je líto, že končí seriál Comeback. Co na to říkáte? Čekal jste, že právě tento sitcom bude mít takový úspěch?

Určitě ne, takový úspěch nečekal nikdo, tvůrci, televize ani my, herci. Tak úspěšná záležitost a takový fenomén, který se ze seriálu stal, to je až neuvěřitelné. O to více je mi líto, že to skončilo. Je to výjimečná věc, která se skutečně povedla a nikdo vlastně neví, proč. Je za tím ale skutečně neuvěřitelné množství dřiny, hledání, nervů, ale ten výsledek je, jaký má být. Diváky čeká poslední série, která se bude vysílat na jaře.

Dana Batulková v rozhovoru prozradila, že při natáčení Comebacku neexistovala improvizace.... .

Tak něco málo tam je, ale je toho skutečně minimum. Všechno se řídilo striktně scénářem, ačkoliv se nám hercům, a to hlavně zpočátku zdálo, že jsme třeba vymysleli fóry lepší, pádnější a drsnější, museli jsme postupně uznat, že z toho dramaturgického hlediska, z toho hlediska perspektivy figur to byl sice fór dobrý, ale nebyl tak adekvátní k situaci. Naučili jsme se respektovat scénář, ale zároveň jsme se naučili myslet v té figuře, takže některé fóry jsme mohli dodělat a malinko vylepšit v souladu s tím. Ale trvalo to měsíce, než  jsme k tomu došli. O to více je mi líto, že to skončilo. Protože v momentě, kdy jsme téměř přišli na to, jak ten seriál dělat, je konec.

Možná je dobře v nejlepším skončit, než aby se z toho stal nekonečný a nudný seriál?

To je těžko hodnotit. Sitcomoví odborníci tvrdí, že se musí zahodit prvních sto dílů a teprve potom to začne být to, co to má být. No my jsme jich udělali čtyřicet, není co zahazovat. Chápu určitou vyčerpanost tématickou a scánáristickou, ale systém se mohl nějak vymyslet a najít, aby to mohlo jít dál. Zbavovat se výjimečné věci, která má obrovský úspěch napříč spektrem diváků i kritiky, což je neobvyklý jev u televizní tvorby, natož zábavní a na komerčním kanále, je nerozum. Takže my jsme v druhé třetině a vedeme tři nula. Konec zápasu ještě není a já nerad nedohrávám. A tady jsme nedohráli.

Máte něco společného s vaší postavou, s Ozzákem?

Snad jen charakter, že je to dobrý člověk.

A že má rád pivo?

Já teda až tak rád pivo nemám, ale občas si ho dám. Jsem v tomto dost militantní člověk, protože mám rádu jednu značku a jen málokdy si dám jinou. Samozřejmě Ozzák určitě toho piva vypije mnohem více. Podstata té figury ale je, že je to v podstatě dobrý a hodný člověk. Což teda doufám, že jsem i já (smích).

Někde jsem si přečetla, že vaší životní rolí je Maděra ze Zdivočelé země?

Právě dotáčíme čtvrtou sérii. Práce na Zdivočelé zemi trvá patnáct let. Nedá se to srovnat s Comebackem. My jsme začali točit v roce 1995. Bude se to vysílat v roce 2012, to máte 17 let života s jednou figurou v seriálu, který pravdivě mapuje, poprvé a naposledy v televizi, pětačtyřicetiletou historii naší země. Od roku 1945 do roku 1990. To opravdu nemá srovnání. Ozzák je zábavná postavra, která má lidi pobavit. Maděra naopak má lidi vést k zamyšlení. Aby nezapomněli na to, co to je komunismus, diktatura, nadvláda hlupců. Nevím, jestli je mou životní rolí. Důležitá ale pro mne je.

Na čem ještě v současné době pracujete?

Krom Zdivočelé země velice intenzivně pracujeme na silvestrovském Comabecku, který spustíme v podobě velkého koncertu v T-Mobile aréně 4. prosince, kde budou všechny postavy seriálu. Bude tam také volba Ozzáka roku. Mohou se do ní přihlásit všichni Ozzáci z České republiky. Bude to na principu volby miss. Z tohoto večera bude vystřihnutá půlhodina, která se bude vysílat v televizi na Silvestra. Taky připravujeme s Petrem Vackem po X letech představení, se kterým budeme jezdit po republice. Pracovně se to jmenuje Konkurz a budeme vybírat lidi do nového seriálu, samozřejmě fiktivně. Bude to naše show. Navíc ještě s hokejovým týmem Olymp chystáme zápas osobností v Moskvě, takže práce je nad hlavu.

Vidíte, a já se vás v souvislosti s Mrazíkem chtěla zeptat, jestli umíte bruslit.

(Smích). No od věci to není. Já totiž bruslit neumím.