Nikdy se nepodbízel, šel svou cestou a tou jde dodnes. Jeho tvorba v 70. a 80. letech byla nepřijatelná pro umělecké komise, které rozhodovaly, zda obrazy mohou jít do prodeje. Po roce 1989 okouzlil svými dramatickými malbami pražskou kulturní veřejnost, zůstal však věrný rodnému Dolnímu Sklenovu i místním tématům. Stále jej okouzluje pobeskydská příroda, objevuje stále nová a nová zákoutí se zurčící vodou a své dojmy přenáší na plátno. „Příroda má sílu a to mě zajímá. Vše vyvěrá ze země, podívejte se na potůčky, na trávu, ve všem je život a já se to snažím namalovat," vyprávěl Antonín Kroča.
Podobně se staví k portrétům. „Udělám portrét, na kterém zachytím tvar. Ale člověka raději portrétuji tak, že se snažím dostat dovnitř, do živé hmoty. Maluji to, co cítím," vyznal se Kroča. Na takových portrétech opravdu ustupují tvary tváře do pozadí a namísto hlavy vzniká pestrá barevná koule, která charakterizuje malířův vjem portrétované osoby. „A stejně tvořím v přírodě. Nezachycuji tvary, ale to, co je uvnitř," dodal umělec.
Dokáže maximálně zjednodušit malbu. Tuto část jeho tvorby reprezentují hospodské obrazy, při nichž na bílé plátno nanášel pouze obrysy stolů a sedících pivařů. Zkratku dokázal využít i v grafických aktech. Tělo ženy tvoří jediná křivka a při tisku si Kroča pohrává s podkladovými barvami.
Jedinečné je i Kročovo nanášení barev. Štětec je pro něj zbytečná věc. „Až tak docela ne, barvy někdy nanáším štětcem, ale častěji přímo z tuby anebo je roztírám rukama. Ne konečky prstů, ale články prstů, jako při boxu nebo karate. Prostě tvořím akčně a rychle," vysvětloval umělec.
Antonín Kroča absolvoval Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti a v letech 1967 až 1973 absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Jiřího Johna a Jana Smetany. Oba zkušení malíři rozpoznali Kročův talent, nesnažili se jej předělat a jen jej rozvíjeli. První samostatnou výstavu uspořádal v roce 1978 na Žerotínském zámku v Novém Jičíně. V roce 1995 založil Galerii Antonína Kroči v Hukvaldech-Rychalticích a od roku 1999 je členem prestižního Spolku výtvarných umělců Mánes.