Ten titulek říká, že ve Frýdku-Místku není zdaleka všechno hotovo. Jakou tedy očekáváte jeho budoucnost?
Podle mne jednoznačně pozitivní. Podle všech ekonomických ukazatelů máme velkou šanci být prosperujícím městem. Zadlužení města se podařilo snížit na současných cca 64 milionů korun z původních 339 milionů. Nezaměstnanost je také rekordně nízká na přibližně třech procentech. Město v nejbližších letech potřebuje investice za více než 1 miliardu korun, soukromý sektor také realizuje a plánuje významné investice v řádech miliard korun, roste poptávka po bytech, staví se obchvat, do kterého stát investuje rovněž několik miliard. Nejen stavební firmy budou zaměstnávat více a více lidí, např. Blanco rozšiřuje výrobní areál pro dalších 100 zaměstnanců a připravuje se oživení průmyslové zóny v lipinském areálu Mittal. Věřím, že pokud budeme mít dostatek bytů, práce je nad hlavu, výborné dopravní napojení, kvalitní prostředí a dostatečné kulturní a sportovní vyžití a pěkné prostředí, tak lidé nebudou odcházet.
Co je nutné udělat, aby město tu šanci využilo?
Musí si tu šanci odpracovat a být si vědomo, že tak dobré podmínky se nemusí dlouho opakovat. Především se musí soustředit na dopravní systém, stavbu obchvatu a situaci po dokončení obchvatu. Doba výstavby obchvatu bude náročná a bolestná, ale přinese své ovoce. Musí se aktualizovat studie úprav průtahu městem, aby se současný průtah změnil na normální městskou třídu bez zábradlí, podchodů a s novou zelení. Současně potřebujeme dopravní studii, která do současného dopravního systému zahrne budoucí napojení na obchvat, napojí slezanské průmyslové areály na městský dopravní systém a vyřeší přechody a přejezdy po výstavbě druhé koleje SŽDC na trase Ostrava – Frýdlant nad Ostravicí. Zároveň si musí nové vedení města pečlivě zvolit své investiční priority, aby město stálo na pevných základech, mělo dokončenou infrastrukturu – od cest až po kanalizaci, v celém městě, spravený městský majetek sloužící od školství přes kulturu a dopravu až po sociální služby, zavést důsledný systém údržby majetku, pružně reagovat na poptávku po bytech, parkování, ubytování pro seniory atd. Maximálně musí využít všech externích finančních zdrojů a hlídat vlastní provozní výdaje, zvelebovat veřejný prostor, důsledně odstraňovat všechny zdroje kriminality, podporovat podnikatele a zaměstnavatele a usnadnit jim podmínky. A také spolupracovat se všemi subjekty, které se účastní svou činností na rozvoji města, mít nízkou daň z nemovitosti, dostatek sportovního a kulturního vyžití v odpovídajících zařízeních. To vše pak umožní obyvatelům města pracovat, relaxovat a žít komfortní život v upraveném, zajímavém a funkčním městě. Zároveň to bude město přitažlivé pro nové obyvatele, kteří zde najdou dostatek práce, bydlení a atraktivní prostředí.
Na čem stěžejním jste už začal pracovat v tomto volebním období?
Především na odstranění zanedbanosti městského majetku a důležitých investicích. V roce 2016 jsme nechali vypracovat koncepci bytového a nebytového fondu Frýdku-Místku, která hovoří o zanedbanosti ve výši až 400 milionů korun, a k tomu musíme přičíst ještě objekty pro školství, kulturu, sociální služby, hasiče, dopravu, sport atd. Po sečtení jsme se dostali k částce okolo jedné miliardy! To byl a stále ještě je vnitřní dluh po minulých zastupitelstvech.
Když jsem viděl městské byty zejména u seniorů, nevěřil jsem, že je to možné. Dnes již třetím rokem investiční odbor a odbor správy obecního majetku masivně opravují výškové domy. Revitalizujeme fasády pro úspory energií, rekonstruovali jsme kanalizace, např. ve výškovém domě v Komenského ulici, opravujeme bytová jádra, např. v penzionu pro seniory v Lískovecké ulici. Dále opravujeme byty, včetně jader a elektroinstalací, a máme připraveny další projekty. Celkem se nám podařilo za pouhé tři roky revitalizovat a zateplit 11 bytových a nebytových domů včetně výškových s 525 byty a 65 nebytovými prostory, z toho 323 byty pro seniory. Všechny tyto domy jsou zateplené a snižují odběr energií a všichni nájemníci ušetří za teplo. Je zajímavé, že se v minulosti do těchto oprav nikdo nechtěl pustit z důvodu, aby Distep měl své zisky na úkor občanů. Jinak se to totiž ani nedá vysvětlit.
Připravujeme druhým rokem velkou investici do kanalizace v Chlebovicích, Skalici, Zelinkovicích a Lysůvkách, která už měla být dávno hotová. Vždyť stavební povolení je z roku 2010 a okolní obce a města podobných parametrů mají kanalizaci již hotovou. Také máme připravené projekty na nové vodovody ve Skalici a Frýdku-Místku za 10 milionů korun, rekonstrukci několika mostů, Rubikovy křižovatky a výstavbu dvou nových mostů přes obchvat, které jsou pro město životně důležité. Rovněž jsme věnovali velkou pozornost stavebním úpravám škol a školek, kde se musí opět a co nejrychleji zrevidovat kanalizační řády a přípojky, vlhkost v suterénech, střechy atd. Zbývá stále ještě hodně věcí na řešení, velkou bolestí je špatné odkanalizování některých městských částí.
Samostatnou kapitolou je kulturní památka Národní dům, která je ve špatném technickém stavu již delší dobu a měla by být co nejdříve zgruntu opravena. Rovněž jsme uzavřeli smlouvu o spolupráci se Slezanem Holding, známou pod názvem Memorandum, provedli majetkoprávní přípravu obchvatu včetně likvidace skládky Skatulův Hliník a další důležité kroky.
Zmínil jste uzavření Memoranda, tedy smlouvy o spolupráci se Slezanem, které bylo zásadním krokem pro dobrou spolupráci a rozvoj městských částí. Co všechno Memorandum město přineslo?
Memorandum bylo stěžejním bodem zlomu, kdy se ve městě začalo všechno měnit k dobrému. Předcházela tomu výbušná situace hádek a vzájemného obviňování mezi vedením města a Slezanem po zbourání nechráněného průmyslového areálu v Nádražní ulici v roce 2014. Po svém nástupu v roce 2015 jsem se pokusil najít východisko ze špatné situace a s hlavní architektkou Baumannovou jsme začali jednat s jednatelem Slezanu Ing. Karáskem o základních podmínkách spolupráce. My chtěli zachránit krásné fasády a budovy pro město a za to jsme nabídli pomoc ve formě začlenění nefunkčních textilních areálů do urbanismu města. Po mnoha jednáních a necelém roce práce byla dohoda na světě. V lednu 2016 bylo Memorandum podepsáno a schváleno zastupitelstvem. Je to velká událost, jejíž význam ocení další generace. Fakticky jsme se dohodli se Slezanem na úzké spolupráci a zastavili bourání krásných průmyslových budov s historickými fasádami, které tvoří charakter města. Průmyslové areály se nám částečně podařilo začlenit do města. To vstoupilo do těchto areálů i majetkově. Příkladem je budova pro městskou policii a projektovaný nový bulvár, který spojí Slezskou s vlakovým nádražím a točnou autobusů. Vznikne tak nový dopravní uzel se zázemím, kde využijeme i bývalé sklady bavlny. Zpracovali jsme společně i územní studie, na jejichž základě se projektují v slezanských areálech bytové domy včetně parkovacího domu v Nádražní ulici. Městská policie se po rekonstrukci přestěhuje do nových prostor po bývalém textilním učilišti v Těšínské ulici. Toto místo jsme zvolili ze strategických důvodů blízko nádraží, pro zvýšení bezpečnosti.
V blízké budoucnosti v oblasti Těšínské a Nádražní ulice vznikne úplně nová městská čtvrť. Další projekty se tvoří i v Místku vedle Janáčkova parku na Riviéře. V dalších areálech firmy zaměstnávají více než 600 lidí. Objekty ve Staroměstské ulici by mohly být využity jako textilní muzeum a výstavní prostory. Městu s takovou textilní tradicí, jakou má Frýdek-Místek, by textilní muzeum slušelo.
Můžete nastínit, jaká situace by nastala bez Memoranda?
Z mého pohledu by začal chaotický proces a patová situace. Nikdo by neměl motivaci v atmosféře nespolupráce cokoli dělat. Opuštěné areály by se dál bouraly včetně historických fasád nebo by dál chátraly a staly se ohniskem zločinu. Špatné příklady ze světa, kde nezvládli konverzi neboli řízenou přeměnu, bohužel známe. Vzhledem k velikosti areálů by město zůstalo zcela paralyzované…
Co bude s Faunaparkem?
Významným produktem Memoranda je Faunapark, který funguje na pozemcích Slezanu na základě nájemní smlouvy a díky úsilí jeho členů a mnoha dobrovolníků se neuvěřitelně proměnil v další krásné místo našeho města. V budoucnu bych viděl jako optimální variantu, aby spoluvlastníkem bylo společně město, Slezan a spolek pro obnovu Faunaparku, a všechny tři subjekty by se tak podílely na kultivaci tohoto prostoru. Ještě bych zde chtěl poděkovat Petru Dvořáčkovi a Petře Vlasákové a zástupcům dobrovolníků, díky kterým se tento prostor neskutečně proměnil a ožil.
Řada kulturních akcí je dnes v areálech Slezanu, jak to přijala veřejnost?
Když se textilní areály otevřely veřejnosti, udivil mě obrovský zájem o akce, které se v nich konaly a dále plánují. Dnes se v areálech koná celá řada koncertů, festivalů, výstav, divadelních představení a lidé je vzali za své i v té syrové industriální podobě. Krásná výstava z historie Slezanu se jmenovala Na šichtu. Přišla se na ni podívat řada bývalých zaměstnanců. Prezentace architektky Evy Jiřičné v tkalcovně měla mimořádný ohlas. Memorandum byl zásadní posun ve vývoji města správným směrem, uvolnila se pozitivní energie, která taví hrozbu chátrajících fabrik ve skvělou příležitost.
Těžiště kulturní činnosti ovšem zůstává v Národním domě, který není v dobrém stavu. Jaký bude jeho další osud a bude se přistavovat Nová scéna?
Situace s Národním domem není vůbec dobrá. Dlouhodobě bez zájmu chátrá a rekonstrukce je nutná. Našli jsme krov napadený houbou, musíme odkrýt stropy a zkontrolovat nosné konstrukce, vyměnit rozvody, podlahy, opravit fasádu atd. Při rekonstrukci můžeme přistavět i nový divadelní sál od Evy Jiřičné a v další etapě rekonstruovat i Moravia Banku, která bude součástí Národního domu. Nyní se projektuje plán využití obou budov Národního domu a Moravia Banky tak, aby vzniklo zázemí pro stávající činnosti Kultury FM a zázemí pro Novou scénu včetně nové městské galerie v přízemí Moravia Banky. Výsledkem by mělo být nové a důstojné kulturní centrum města.
Novou scénu navrhla architektka Eva Jiřičná. Bylo těžké ji získat?
Skutečnost, že se do vyhlášené soutěže přihlásilo i studio paní architektky Jiřičné, považuji za skvělé zhmotnění naší dlouholeté snahy zapojit do obnovy veřejného prostoru kvalitní partnery z celé republiky. A v případě Evy Jiřičné se dá bezesporu mluvit o architektuře celosvětového významu. Upřímně mohu říct, že jsem nevěřil, že se Eva Jiřičná přihlásí. Pracuje v Praze i Londýně, a je žádanou architektkou. Přišla s návrhem, který pomůže město zviditelnit a dodá mu prestiž mezi ostatními městy.
Jak bude sál vypadat a kdy může být hotov?
Nová scéna bude mít kapacitu 450 diváků a druhý menší sál v podzemním podlaží 80 diváků. Nový sál a historický sál v Národním domě budou mít společné foyer. Na nápad s dostavbou jsme přišli při plánování rekonstrukce Národního domu. Zároveň jsme tím chtěli zkultivovat okolí Národního domu, které není hezké, jsou tam garáže a přístavba, vše bez ladu a skladu. Rekonstrukce i přístavba by mohly být hotové do tří let a záměr je reálný, protože většina kandidujících stran oznámila, že je pro.
Měl ohlas u veřejnosti? A kolik bude sál stát?
Ohlas byl překvapivý. Čekal jsem 50 lidí z odborné veřejnosti a nakonec na vernisáž Evy Jiřičné přišlo přes 300 lidí, kteří o návrhu diskutovali. Bylo to až dojemné. Samozřejmě mezi lidmi i na sociálních sítích byly diskuze, avšak většině se návrh líbí. Cena bude jasnější až po zpracování projektové dokumentace, zatím je předpoklad 220 milionů korun, ale ještě musíme připočítat náklady na projekt. Ovšem ceny za metr krychlový obestavěného prostoru jsou srovnatelné s cenami na rekonstrukci kina Petra Bezruče.
A co se stane do budoucna s kinem Petra Bezruče?
Zatím musí ještě sloužit, minimálně po dobu rekonstrukce Národního domu. Pak jistě najdeme nové využití. Většinu zpracovaných plánů využijeme při rekonstrukci na něco jiného. Zatím existuje asi 15 návrhů, co by tam všechno mohlo být, ale je předčasné o tom hovořit. Je zcela evidentní, co je výhodnější, zda pořídit nový sál, který bude po ruce za levnější provozní peníze, jak to chce Kultura FM, nebo peníze doslova nacpat do rekonstrukce staré budovy, která už nikdy nemůže konkurovat té nové. „Nový sál od Evy Jiřičné je úplně jiná liga, to ze starého Bezruče nikdy neuděláte,“ řekl jeden zkušený stavař a já s ním plně souhlasím.
Blíží se komunální volby, které jsou příležitostí k bilancování. Jste reprezentantem hnutí Naše Město Frýdek-Místek, které chtělo oživit zájem obyvatel o veřejný prostor. Podařilo se to?
Jsem přesvědčený, že se to podařilo na sto procent. Když vidíte pokosený pozemek s novým záhonem květin, novou fasádu, pěknou lavičku, čisté ulice, novou kašnu, tak to lidé ocení a i vy se cítíte jako na zahrádce. My totiž vnímáme veřejný prostor jako další prostor v krásném domě nebo jako společnou zahradu. Podařilo se nám o tom přesvědčit koaliční partnery i úředníky a výsledkem je to, že se snaží všichni, aby bylo kolem nás příjemné prostředí. Lidé také více upozorňují na sociálních sítích na různé nešvary a problémy a zapojují se více do diskuzí, jak má veřejný prostor vypadat. A to je skvělá zpráva.
Co se vám podařilo konkrétně splnit z vašich plánů a slibů?
Je toho opravdu hodně. Od roku 2015, tedy za tři roky, kdy jsme převzali spoluúčast při řízení města, se veřejný prostor Frýdku-Místku zásadně změnil, což lidé vidí a velmi kvitují. Začaly se více čistit ulice, udržovat a spravovat chodníky, častěji se kosí tráva, přibyly nové záhony kytek, zachránily se a opravují památky, domy mají nové fasády, pořídily se nové lavičky, postavili jsme krásné arboretum.
Naše strategické cíle byly také splněny:
1) Po dlouhých letech se staví strategický obchvat města.
2) Snížili jsme daň z nemovitosti na nejnižší sazbu v ČR, tento slib jsme měli my a hnutí ANO.
3) Dosáhli jsme absolutního zrušení heren, které zničily život mnoha rodinám a zvýšili jsme tak hmatatelně bezpečnost ve městě.
4) Zrušili jsme městské ubytovny.
5) Dosáhli jsme snížení zadlužení města na předpokládaných 64 milionů.
6) Probíhá likvidace nebezpečné skládky Skatulův hliník.
7) Proběhla masívní údržba opravy městského majetku, především bytového fondu.
8) Byly zatepleny domy a byty pro seniory.
9) Prosadili jsme transparentní radnici, zakázky se soutěží, smlouvy jsou zveřejněny na webu města atd.
10) Staví se nové centrum pro seniory v ulici Pionýrů.
11) Iniciovali jsme rozvoj Faunaparku.
12) Zavedli jsme komunální odpad zdarma pro děti do věku 3 let.
13) Nová sportoviště pro mládež, nová dětská hřiště s oplocením.
14) Podpořili jsme smlouvu o spolupráci s HC Třinec.
15) Prosadili jsme novou komisi rady města pro obnovu kulturních míst, historických památek a významných lokalit.
16) Postavili jsme novou kašnu, zachránili pramen v Hájku, podpořili sanaci krypty v bazilice minor, zachránili sochu Krista trpícího u kůlu, iniciovali záchranu židovského hřbitova a začali komunikovat s veřejností o chystaných stavbách, snažili se o vrácení důvěry v radnici a zvýšili prestiž města ve vnímání odborné veřejnosti…
Bylo těžké toho dosáhnout? Zejména mne zaujala snaha o vrácení důvěry občanů v radnici.
Před vstupem do koalice jsme si dali několik podmínek proti levárnám, transparentní zadávání veřejných zakázek, prodej či pronájem městského majetku podle pravidel a zveřejňování uzavřených smluv na stránkách města, což bylo splněno a postupně rozšířeno na tzv. desatero opatření k transparentnější radnici zakotvené v programovém prohlášení rady města. Proto byl také zřízen nový odbor zadávání veřejných zakázek, který soutěží zakázky města včetně elektronických aukcí. Osobně jsem s tímto opatřením velmi spokojen, protože se přestalo říkat, že se dají dohodnout kšefty jako v minulosti, protože se zakázky jednoduše soutěží. Takže jednoznačné plus ohledně pověsti města.
Bohužel pověst města topí kauzy z doby, kdy tady téměř neomezeně vládla ČSSD. Trvající soudy ohledně předražené zakázky na čištění příkopů a nevýhodného prodeje pozemků v Horní ulici jsou jen špičkou ledovce, protože se objevila další nová kauza „Potápěčské centrum v Místku“ s uzavřenou nevýhodnou smlouvou pro město z roku 2010, kdy teď vymáháme po kupujícím dotaci ve výši 2,3 milionu Kč pro neplnění smlouvy. Kdo za tím stojí, není těžké uhodnout. Značně neprůhledné je také hospodaření dopravního podniku, který skončil fiaskem s promrháním přibližně čtyř milionů korun a o který se již zajímá policie. Také kauza předražené hospody v Zelinkovicích je dostatečně známá. Špatnou pověstí ovšem trpíme pak všichni.
Co se vlastně stalo v dopravním podniku? Původně jste byli pro jeho zřízení, pak proti. Proč se váš postoj změnil?
Jednoduše řečeno – ČSSD nás několikrát podvedla. Její představitelé naslibovali, my nadšeně kývli a pak bylo vše jinak. Když jsme se ohradili, začali nás agresivně vydírat, ať držíme basu, jinak bude zle. To jsme odmítli, tak začalo peklo. Osočování z korupce, pomluvy, útoky, falešné útočné e-maily, dehonestace na veřejnosti i v osobní rovině. Za celou mou dlouhou profesní kariéru jsem nikdy nic takového nezažil. Prostě dupání nožkama zlého děcka.
Objektivně ale musím říct, že se toho odporného procesu účastnily 3 – 4 osoby vedení ČSSD a dopravního podniku, ostatní členové přihlíželi, a jak mi jeden řekl, ze strachu nic neudělali, jen se styděli. Celý proces provázely lži a manipulace. Nejdříve jsme byli ubezpečeni, že dopravní podnik bude levnější než stávající ČSAD, že budou dotace a provozovna vznikne na dnešním autobusovém nádraží a nebude problém s řidiči atd. Po půl roce tvoření nabídky jednatelem Šircem jsme viděli, že je zle. Předložené podklady, o kterých asi zástupci ČSSD předpokládali, že je nebude nikdo číst, pak obsahovaly zcela jiné údaje, které se měnily s každou prezentací. Bylo jasné, že náklady budou vyšší, než veřejně slibovali ve Zpravodaji, zázemí řidičů bude těžké provizorium, dokonce bez sprch. Postavení dopravního podniku bez dotací na zelené louce za stamiliony korun, jehož výsledkem by byla ještě vyšší úhrada ztráty za provoz MHD než je dnes – zhruba o 20 milionů korun ročně – postrádá smysl a vedlo by k ohrožení rozpočtu města. Takže informace, že pan Širc dal městu dárek, jak získat 36 milionů korun na dotaci jízdného v MHD byla bohapustou lží. Dotace se totiž dá čerpat jen na poskytnuté slevy na jízdném, avšak není možná v případě, kdy je MHD zdarma. Kdyby dopravní podnik chtěl dotaci, musela by se zrušit MHD zdarma. A tady na rovinu říkám, že Naše Město FM chce i nadále zachovat MHD zdarma.
Jednatel Širc to dobře věděl, jen chtěl zastřít ty utopené miliony v dopravním podniku. Ta jejich propaganda totiž spoléhá na to, že si většina lidí nemá čas ani možnost informace ověřit. Tím se jen ukázalo, že celý dopravní podnik v podání ČSSD a jejích rodinných příslušníků je levárna. Dodnes nejsou vysvětleny některé náklady, jako oněch 333 tisíc za právní služby, jakou práci vlastně dělali 17 měsíců dva zaměstnanci, a další náklady. Nakonec město stál dopravní podnik čtyři miliony a pan Širc si odnesl na odměnách 1 200 000 korun za práci, která nebyla úspěšná. Kdyby byla, tak by se určitě v zastupitelstvu našla většina pro schválení jeho nabídek a našich šest hlasů ze 43 by ani nepotřeboval. Vypovídá to o mnohém a pan Širc si to mohl dovolit jen proto, že byl členem ČSSD. V současné době šetří hospodaření Dopravního podniku Frýdek-Místek policie. Pan Jan Širc si založil podle údajů na sociální síti vlastní dopravní společnost s příznačným názvem „Honzíkovy autobusy“. To mluví za vše.
Znamenalo to všechno, že se vztahy ve vedení radnice vyhrotily?
Po fiasku s dopravním podnikem začala válka proti nám na všech frontách, která ještě zesílila poté, když jsme zjistili, že ČSSD má dalšího kostlivce ve skříni v podobě potápěčského centra na Riviéře, kde mělo vyrůst centrum republikového významu pro školení potápěčů s budovou, venkovním cvičištěm a potápěčskou štolou. Město podepsalo v roce 2009 nájemní smlouvu se sdružením SCUBA, ovládané jinými členy ČSSD a tehdejšími úředníky města, a v roce 2010 prodalo pozemky za zvýhodněnou cenu 200 Kč za metr. Rozdíl v ceně oproti posudku je 2,3 milionu korun, což měla být forma dotace pro SCUBA, když bude cvičit potápěče. Kupní smlouva je uzavřena vyloženě ve prospěch kupujícího, protože ve smlouvě nejsou žádné termíny, do kdy musí být potápěčské centrum zprovozněno, ale naopak je tam klauzule, že mu po 15 letech cenově zvýhodněné pozemky připadnou bez jakýchkoliv závazků. Nyní je to osm let od podpisu kupní smlouvy a zatím se tam nevycvičil ani jeden potápěč a od záchranných složek jsem se dozvěděl, že tam žádná činnost ani neproběhla. Po našem tlaku na plnění smlouvy se v roce 2018 objevilo jezírko, které stavební úřad nařídil odstranit, protože je v rozporu s původní dokumentací. I přes protesty koaličního partnera budeme vymáhat zpátky 2,3 milionu korun za neplnění smlouvy, ale naše pozice u případného soudu je slabší kvůli nevýhodné kupní smlouvě. Tyto dvě kauzy – dopravní podnik a potápěčské centrum, byly posledními kapkami, které vedly k definitivní ztrátě důvěry.
To určitě nejsou příjemné věci a v takové atmosféře je velmi těžké pracovat, proto je obdivuhodné, že se podařilo realizovat spoustu dalších věcí.
Změna přístupu k památkám pomohla mnoha drobným projektům, které zpříjemnily veřejný prostor, a za každým je ukrytý příběh. Velkou radost mám ze zachráněné barokní sochy Krista u kůlu, dnes zdobící cyklostezku na Olešné, nebo ze záchrany pramene v Hájku, který si našel jinou cestu mimo rezervoár a reálně hrozilo, že zanikne. Díky úsilí pracovníků investičního odboru se podařilo až téměř zázračným způsobem dostat vodu zpátky do rezervoáru, tak aby opět začala vytékat.
Dalším příběhem je oprava výjimečné kulturní památky – židovského hřbitova ve Frýdku. Vzpomeňte si, v jakém stavu byl před pár lety, kdy náhrobky přerůstala vysoká tráva a keře, zeď hřbitova byla poškozená. Dnes už nedochází k jeho další devastaci a lidé projevili velký zájem o návštěvy tohoto hřbitova s odborným výkladem. Uvolnili jsme prostředky na obnovu fasády u 1. základní školy Petra Bezruče, která patří k nejkrásnějším budovám ve městě. Schválili jsme dotace na průzkum krypty, aby mohla být zrenovována a opravena, protože u ní existuje problém s vlhkostí. Máme společný záměr kryptu zpřístupnit veřejnosti pro její výjimečnost.
Po dlouhých letech se podařilo obnovit kašnu na místeckém náměstí. Plány na obnovení kašny existovaly od 90. let minulého století. Proč to tak dlouho trvalo?
To je skutečně dlouhý příběh se šťastným koncem. V roce 2001 v rámci rekonstrukce místeckého náměstí byla vybudována technologická jímka, která je pod kašnou, a jsou do ní svedeny všechny sítě včetně čističky vody. To vše bylo připraveno, vybudováno a zaplaceno za částku kolem dvou milionů korun. Tehdejší rada se však nedohodla na ztvárnění kašny. Nepodařila se architektonická soutěž. Tehdy převažoval názor, že na náměstí by měla být umístěna moderní kašna, v soutěži opravdu vyhrál moderní návrh, jenže ten se nakonec nelíbil ani těm, kteří modernu prosazovali. Proto se dál nepokračovalo a věc skončila malým fiaskem. Nicméně investice v zemi zůstala. Nechtěli jsme, aby byla zmařena a vznikla škoda městu, takže jsme se rozhodli, že kašnu postavíme podle původního vzhledu, což se nám podařilo. Je krásná a lidé ji už berou tak, že na náměstí odjakživa patří. Dokonce plní společenskou funkci. Mince, které tam lidé naházejí kvůli štěstí, vytáhnou magnetem radostně jiní lidé a všichni jsou spokojeni. (smích)
Kladete také velký důraz na sídliště, ale nedávno lidé odmítli parkovací dům při projektování revitalizace Riviéry. Není vám to líto?
Líto mi to není. Rozhodli se a my to respektujeme. V případě Riviéry jsem velmi rád, že se nám podařilo přesvědčit naše koaliční partnery, že je třeba k revitalizaci tohoto území přistoupit citlivě a koncepčně. A že by bylo obrovsky promarněnou příležitostí nezapojit do rozhodování o další budoucnosti Riviéry i její obyvatele. Na základě zpracované studie připomínkované obyvateli skrze dotazníky, osobních jednání v kancelářích investičního odboru, ale i jednání přímo na místě máme dnes k dispozici kvalitní investiční záměry, které budeme v nejbližší době postupně realizovat.
Budete i do budoucna vyzývat obyvatele, aby se zapojili do rozhodování o veřejném prostoru?
Určitě ano. Dnes se obyvatelé ptají téměř na vše, kontakt s nimi máme intenzivnější než v minulosti. Čeká náš například jednání s lidmi z vnitrobloku z Těšínské ulice. Jedni si přejí zeleň a hřiště, druzí parkoviště. Nechceme nic udělat proti jejich vůli, musí se proto dohodnout, čemu dají přednost anebo zda zvolí nějaký kompromis. Anebo mne oslovil pan Evžen David z ulice Chasáka s přáním, aby se v místě vysadily stromy. Byl to názor jednoho člověka, proto jsme se zeptali i ostatních, v místě proběhla anketa a podle toho se rozhodneme. Když zvítězí názor vysadit stromy, vysadíme je. Je potřeba ptát se lidí, chodit za nimi, komunikovat s nimi a až poté dělat rozhodnutí.
Jako investiční náměstek určitě víte, co město čeká v dalších letech. Můžete uvést konkrétní případy?
Prezentovali jsme formou výstavy investiční záměry města. Stalo se tak symbolicky v Těšínské ulici v prostorách Slezanu, který má krásně obnovenou fasádu. Představili jsme Novou scénu – přístavbu Národního domu, od světoznámé architektky Evy Jiřičné. Považuji za dobrý signál, že lidi zajímá, co ve městě bude. Zároveň jsme představili investiční záměry a plánovanou budoucí výstavbu a lidé si při tom vyslechli našeho hlavního architekta Ondřeje Zdvomku. Výstavu jsme kvůli velkému zájmu převezli do bývalé Moravia Banky a lidé se na ni opět chodili dívat. Ukazuje to, že jsme za uplynulé tři roky urazili obrovský kus cesty a podařilo se nám systémově změnit přístup k lidem a prezentaci budoucích investic.
Co dalšího nás čeká do budoucna?
O strategických investicích tvořících pevný základ města jsem již hovořil v úvodu. Jen připomenu, že se teď většina energie celé radnice musí nasměrovat ke stavbě obchvatu. Město musí intenzivně jednat s investorem i zhotovitelem a vše koordinovat, aby byly vytvořeny náhradní cesty a nevznikl chaos a nedošlo k takovým dopravním kalamitám jako letos v létě. Z dalších připravovaných významných investic je nutné rozšířit městský hřbitov, protože jeho kapacita přestává stačit a během dvou let by nebylo kam pohřbívat. V rámci jeho rozšíření vznikne i kolumbárium pro uložení uren s popelem zemřelých.
Také chceme dokončit cyklostezky, propojit bývalý vojenský prostor Místecký les s rekreační zónou Olešná a realizovat krásný rodinný park, zachránit Lipinský les, aby zásahy v něm byly co možná nejmenší, vytvořit zahradu růží v našich parcích nebo arboretu, které dělá všem radost.
Jednou z důležitých věcí je obnovit jednání s vlastníkem a přispět k záchraně Českého domu v Místku. Taková krásná historická budova přece nemůže chátrat.
Budete investovat i do rekreace a oddychu?
Připravujeme atraktivní volnočasový areál v ulici 28. října, kde máme pozemek za tenisovými kurty. Inspirovali jsme se mimo jiné i v Brně, kde mají areál s krásnou lezeckou stěnou. Projekt je hotový a příští rok by se mohlo začít stavět. Nosnou částí bude kvalitní lezecká stěna, přírodní posilovny, malý pumptrack a překážky, na kterých se dá trénovat parkour. Postavíme tam i další menší atrakce pro děti. Areál zapadne do přírodního pásu, který je věnován rekreačním a sportovním aktivitám. Chceme naplánovat i další sportovní aktivity na nedalekém městském pozemku přímo u jezu.
Bude se stavět hala Krystal a skatepark?
Hala Krystal je připravena podle požadavků zástupců školy, florbalu, volejbalu, házené a košíkové tak, aby se v ní mohly konat extraligové zápasy, což se odrazilo na čase přípravy a její výsledné ceně, která je vyšší, než se původně předpokládalo. Proto je nezbytné začít shánět dotace. Dále soutěžíme skatepark přesto, že jsme jej už dvakrát soutěžili. Specializovaných firem na tento druh staveb není mnoho a z kapacitních důvodů je obtížné získat jejich nabídky. Obdobná situace je například i v Havířově a celém regionu. Rovněž jsme dlouho hledali vhodnou lokalitu a prověřili jsme jich kolem patnácti. Nikdo neměl nic proti, ale nikdo nechtěl skatepark pod svými okny. Nakonec v lokalitě TJ Slezanu žádné problémy nebudou a výhodou je, že tato lokalita je prakticky uprostřed města.
Víte, co se stane s hotelem Centrum, který město koupilo?
Naši technici prověřovali možnosti využití s ohledem na velikost pokojů 14 metrů čtverečních. Ze všech nabízených variant s ohledem na stavební možnosti a náklady se jeví jako nejlepší ponechat ubytovací zařízení. Nevýhodou je, že ubytovací a stravovací komplexy jsou v poměru 1:1. Má představa je rekonstruovat hotel na domov pro seniory s apartmány a komfortním zázemím. Myslím, že bychom našim seniorům udělali radost. V hotelu je totiž výborné zázemí pro služby a dost prostoru na vzájemné setkávání a v budoucnu s krásnou jídelnou, moderní kuchyní a terasami. Hezké je i okolí – blízkost řeky vybízí k procházkám.
Začala volební kampaň, co na ni říkáte?
Je to především svátek demokracie a není to ve světě úplně samozřejmá věc, proto si té možnosti važme. Překvapením pro mne je maskovaná TOP 09, která minule zcela propadla, a proto si dala název Vaše Město. Její představitelé jsou asi zcela bez fantazie, když musí kopírovat naši úspěšnou značku. Jako patriot tohoto města pevně věřím, že mezi voliči je převážná část soudných lidí, kteří dobře zváží, kdo jim slibuje nesplnitelné, nebo dokonce čiré populistické nesmysly, na které statutární město nemá a nebude mít sebemenší vliv. Věřím ocenění pracovitosti, nadhledu a zkušeností a pokory. Byl bych rád, aby k volbám došlo co nejvíce lidí. Prestižních témat, která naše město čekají, je připravených opravdu mnoho.
Prošel jste úspěšně řadou manažerských funkcí. Jaký by podle vás měl být primátor?
Měl by to být slušný člověk, lidsky vyzrálý, s nadhledem, schopný i nepopulárních rozhodnutí, která mu nepřinesou popularitu, ale budou dobrá pro město. Musí město chápat v souvislostech a nedělat chaotická rozhodnutí. Měl by se plně věnovat své práci. Měl by respektovat i odlišné názory a udržovat se všemi dobré vztahy. Myslím, že náš kandidát vše dokonale splňuje.
