Ve třídách na frýdeckých i místeckých obecných školách se koncem 19. a začátkem 20. století tísnilo kolem 90 žáků. V Místku poklesl počet žáků v jedné třídě v roce 1890 na 95 žáků, v roce 1905 bylo v jedné třídě v průměru 69 žáků. V trojtřídní české škole v Místku měli v roce 1898 průměrně 125 žáků, v roce 1905 průměrně 105 žáků v jedné třídě. V české trojtřídní obecné škole ve Frýdku bylo v roce 1916 celkem 116 žáků.
Učilo se na směny
Pro nedostatek učeben se vyučovalo polodenně nebo se směnovalo. Například na frýdecké německé měšťance se vyučovalo ve školním roce 1901 – 1902 dopoledne od 8 do 12 hodin, odpoledne od 14 do 17 hodin, jednou týdně do 18 hodin, obdobně i v sobotu.
Svačinu si nosil každý
Nezbytnou součástí školákovy výbavy byla v obecné škole břidlicová tabulka, písanka, tabulka s násobilkou, penál a slabikář. Svačinu nejprve žáci nosili zabalenou ve větším trojcípém šátku, později ve větší plátěné tašce. Svačina obnášela u chudých žáků kus černého chleba, jablko, bramborovou nebo chlebovou placku, nemaštěný vařený hrách. Žáci z bohatých rodin si do školy nosili bílé pečivo, chleba s máslem, salám, párek nebo kus bábovky.
Vznik německého gymnázia
Rozvoj měst přinesl potřebu založit střední školu. V roce 1858 Jiří Pokorný založil nadaci pro shromáždění financí na založení gymnázia ve Frýdku. Peněz přibývalo pomalu, takže základní kámen gymnázia mohl být položen až po dlouhých 43 letech, 4. října 1901. Protože tehdejší radnice byla německá, bylo založeno německé gymnázium K. k. Kronprinz Rudolf Gymnasium na Franz-Joseph-Strasse, dnešní Masarykově třídě ve Frýdku. Škola byla otevřena v roce 1903. Stavba proběhla podle projektu místního stavitele Rudolfa Aulegka. Na svou dobu byla škola řešena velmi moderně, s velkými a prostornými učebnami, s velkou aulou a velmi dobrým vybavením. Řada studentů pocházela i z Moravy, převážně z německých a českých, ale i z židovských rodin.
Přispívali továrníci i faráři
Torzovitě dochované archy se jmény přispívatelů nadace korunního prince Rudolfa Habsburského, která soustřeďovala finanční prostředky pro výstavbu gymnázia, obsahují jména a podpisy řady podnikatelů i jednotlivců. Např. z roku 1884 pocházejí podpisy továrníků Adolfa Landsbergra a Leopolda Neumanna, zdravotního rady MUDr. Moritze Spitzera, MUDr. Ignáce Blumenfelda, nájemce pivovaru Ignáce Kolbana, továrníka Heinricha Lichtensterna, Hupperta, Rosenberga a Ing. Rippera. Řada dárců byla nežidovského původu, větší částkou přispěli např. starosta Valentin Zaar, továrník Valentin Janitzký, děkan P. Karel Findinski, Paul Janda, Alois Hradetschny, JUDr. Karel Kottek, Carl Malisch, Cecilie Besetzny, administrátor P. Jan Ježíšek, P. Augustin Sobel a další. (JAROMÍR POLÁŠEK)
