11°C
Eduard Mocek měl vždy nějaký koníček. Zprvu to bylo modelářství, pak se věnoval bezmotorovému létání. Přišla ale rodina a on dolétal. Objevil tedy kouzlo fotografie. A nakonec, když odešel do důchodu, přešel ke kameře. „U mě je to tak, že když mě něco fakt chytne, nestačí mi to jen polechtat. Nedá mi to a snažím se v tom vyniknout. Myslím, že se mi to povedlo i s filmařinou," usmál se Mocek. Tak se stalo, že jeho první snímek O hmyzu jen tak získal na soutěži amatérských filmařů první místo. „V roce 1999 jsem jeho výrobou strávil celé léto. Samozřejmě, když máte v úvodu takový úspěch, je to pro vás obrovský motivační náboj. Deset let tedy filmuji a dělá mi to obrovskou radost," pokračoval filmař. Za nejúspěšnější považuje film Z listů důvěrných, který poetickou formou pojednává o Leoši Janáčkovi. „Ústředním motivem je milostná korespondence Janáčka s Kamilou Stösslovou. I když vše bylo velice náročné, natočil jsem hraný dokument," líčil Eduard Mocek. Hlavní roli Janáčka svěřil kamarádovi, Kamilu hrála jeho dcera. Film trvá 17 minut a sklízí jeden úspěch za druhým. Na národní přehlídce neprofesionálního filmu Videosalon 2008 získal 1. místo. Na dalších přehlídkách získal tři hlavní ceny a sedm prvních míst. „Pochybuji, že se mi ještě někdy podaří natočit něco tak dobrého," podotkl filmař.
Na filmové plátno přenesl také osudy frýdecké malířky Elišky Servátkové. Točil o Sigmundu Freudovi či o lidové básnířce Olze Tlučkové, zachytil činnost místních aviatiků. „ Hodně záleží na tématech. Myslím si, že jsem udělal dobře, když jsem se zaměřil na prostředí ve kterém žiji.. A u toho chci zůstat i do budoucna," řekl závěrem Eduard Mocek.
.jpg)
