Než jste začal
s tmou, nabízel jste lidem uzamčení problémů.... .
Ano, to je pravda. Tuto metodu jsem se naučil při svém
studijním pobytu v Číně a realizuji ji dodnes. Celá řada významných
osobností zde má svůj zámek. Mám od nich mnoho referencí, že jim to pomohlo.
Jak to funguje
v praxi?
Člověk, který chce vyřešit nějaký svůj problém, za mnou
přijde, vyplní formulář, kde napíše, co chce vyřešit a také, kolik kroků tomu
chce věnovat. Protože on si to musí odpracovat. Ty kroky si odchodí, já mu
vyryji zámeček, on si je tam zamkne a obvykle je tím ten problém vyřešen.
Ty problémy tam tedy
zůstávají navždy?
Ano. Já je vždy při úplňku
posbírám a pálím je.
Jaké potíže tímto způsobem lidé řešívají?
Jsou to problémy psychické povahy.
Nebo si třeba někdo přeje správně odmaturovat či složit zkoušky. Hodně zámečků patří
významným celebritám z Prahy, které měly problémy s otěhotněním.
Musím říct, že díky terapii, kterou tady podstoupily, dámy skutečně přišly do
jiného stavu.
Dalším vašim krokem
byl rozjezd polária.... .
Pan ředitel postavil polárium jako první v republice.
Využil jsem toho a nastudoval v Číně spoustu zajímavých metod, jak
zvyšovat odolnost organismu soustředěním energie proti zátěžovým situacím. Polárium
se mi jevilo jako nejvhodnější.
Jak dlouho jste tam sám
vydržel?
Osm minut a deset vteřin. Mohl jsem tam být i déle, ale už
to ztrácelo smysl. Když jsem se dostal ven, bylo to naprosto úžasné. Zajímavé
třeba bylo to, že cvičením i mrazem mi skoro přestal fungovat krevní oběh. Když
mi po pokusu chtěli odebrat krev, tak nemohli, protože mi žádná netekla.
V současné době
jste známý tím, že nabízíte pobyt ve tmě. Jak jste se dostal k této
metodě?
Já jsem tuto problematiku studoval léta, už od dob studia na
vysoké škole. Zjišťoval jsem si dlouhodobě informace vědců, že ve tmě skutečně
regeneruje organismus. Ostatně je to stará osvědčená technika tibetských mnichů
stará tisíce let. Hledal jsem systémy, co mohu udělat pro lidi, kteří jsou
vyčerpaní prací. Začal jsem tedy dělat pokusy s tmou a když jsem viděl, že
to funguje, pan ředitel postavil toto jediné profesionální pracoviště
v celé republice. Ostatně letos na jaře jsem ve vile Mátma strávil padesát
dnů a ověřil jsem si, že to má úžasné účinky na organismus.
Jaké konkrétně?
Snižuje to tlak i váhu. Snižuje to výskyt tukových částice
v krvi a tím pobyt ve tmě mírní možnost výskytu infarktu či mozkových
příhod. Vzhledem k tomu, že pouze ve tmě se vylučuje hormon mládí, celkově
pobyt pomáhá organismu mládnout. Mi se třeba zlepšil zrak i sluch, zejména
v oblasti vysokých tónů. Výrazně se mi zlepšila paměť. Byl jsme nabitý
energií. A omládl tak o deset let.
Skutečně se tam
hubne?
Ano, prokazatelně naši klienti během sedmidenního pobytu ve
tmě zhubnou bez jakýchkoliv preparátů či omezování dva až sedm kilo.
A nenásleduje pak
všem známý jo-jo efekt při návratu do běžného života?
Ne. Pobyt ve tmě má totiž významné dopady na psychiku.
Klienti si tam vlastně řeší své životní problémy. Přejídání a obezita je právě znakem
toho, že člověk má spoustu problémů. Když si je vyřeší ve tmě, obvykle pak už
nemá potřebu dál řešit krizové situace jídlem. Samozřejmě pokud si pak na sebe
navalí další problémy, přejídání se může vrátit.
Co vlastně lidé ve
tmě dělají? Najdou se i nějaké kuriozity?
Děje se tam spousta zajímavých věcí. Třeba jeden akademický
malíř namaloval za týden sto úžasných obrazů.
Jakou technikou?
Ovládá speciální techniku pro nevidomé, kterou sám vyvinul.
Maluje se uhlem. Ve vile byl spisovatel, který během týdenního pobytu napsal
skoro celou knihu pro děti. Přišel a řekl, že je v tvůrčí krizi a nedaří
se mu. Ve tmě se ale nastartoval a psal. Měl jsem tady třeba i jednoho významného
fotografa, který si přinesl tibetské mísy a hrál a pískal si. Lidé tam prostě
dělají různé věci.
Stalo už se někdy, že
klient pobyt nezvládnul a předčasně jej ukončil?
Jednou zde byl polský podnikatel. Při vstupním pohovoru a
vyšetření tvrdil, že má bezchybné manželství, podnikání mu funguje, prostě
život perfektní. A to bylo podezřelé. První den to bylo vše dobré. Na druhý den
už ale měl odemknuto a chtěl jít okamžitě pryč. Říkal, že má milenku a že musí
okamžitě domů vše vyřešit. Vysvětlil jsme mu, že teď má právě tu největší
možnost to vyřešit sám bez vnějších vlivů. Takže nakonec zůstal.
Je něco, co jste si
zásadního uvědomil vy ve tmě?
Padesát dnů bylo poměrně náročných. Řešil jsem si například
své osobní dluhy. Ve tmě se totiž vybaví věci z dávné minulosti. Například
já kdysi pokrýval kamarádovi střechu. Onemocněl jsem a nějaké drobnosti
nedodělal. Bylo to před čtyřiceti lety, a mi se to tam vybavilo. Když jsem
vylezl ven, koupil kvalitní flašku a donesl mu ji s tím, že to má za ten
nedodělek.
Co na to říkal?
No divil se, pochopitelně.
Měl jste za těch
padesát dnů krizi, kdy jste si myslel, že už to nezvládnete?
To myslím ne, protože jsem už zvyklý. Byl to můj čtvrtý
pobyt. Na začátku to bylo složitější si zvyknout na vědomí, že tam budu tak
dlouho, ale pak už to šlo.
Co vlastně lidé
dělají v životě špatně, že potřebují takovou relaxaci?
Spěchají. Faktorů je spousta, ale obecně nedodržujeme biorytmy. Já nejsem věřící, ale určitě se vyplatí
dodržovat sedmý den jako odpočinkový. Nekoukat na televizi, neposlouchat
rozhlas, nečíst. Já třeba i vypínám telefon. Nervová soustava pracuje
v sedmidenním rytmu a jeden v týdnu tedy potřebuje regenerovat. Nesmí
být zatěžována žádnými signály zvěnčí, a v tom je ten smysl pravidla
přikázání z bible.
A co se týče
stravování?
Tam je to složitější. O každého člověka je třeba, aby se
stanovil jeho typ. Každý z nás je totiž jiný. Každému jinak funguje
metabolismus. Každý z nás potřebuje jiný tip potravy. Z tohoto
hlediska všeobecná doporučení typu jezte to a to je nesmyslné. Žil jsem půl
roku na Novém Zélandu, kde jsem navštívil lékaře zabývající se tradiční čínskou
medicínou. A ten mi po vyšetření doporučil nejíst kuřata. Nejím je již dvanáct
let a můžou mi všichni stokrát říkat, že je toto maso zdravé, ale pro mne
prostě není. Mimochodem, kuřecí maso z rychlochovů a velkochovů není
zdravé maso. Když si ho vychováte doma nebo koupíte na farmě, kde ho chovají
tradičním způsobem, tak ano. Ale jinak je to naprosto děsný šmejd.
Co tedy jíst?
Je strašně důležité, abychom požívali potraviny, které samy
o sobě obsahují dostatek energie. Protože pak se člověk může velice snadno
dostat do energetického deficitu.
Jak je poznám?
Je to ve velké míře dáno počtem stupňů zpracování potraviny.
Čím více jich je, tím méně energie potravina má. Například dnes budu obědvat
pohankovou kaši, a to jsou dva stupně zpracování - pohanka se oloupe ve mlýně a
druhý stupeň je ten, že si kaši uvařím.
Jestliže si ale dáte kuře zapečené se sýrem, broskví a hranolky, tak to mi
vstávají hrůzou vlasy na hlav. Na každý ten typ potraviny potřebuje organismus
jiné enzymy na jejich zpracování. Jiné enzymy potřebujeme na maso, jiné na sýr,
jiné na broskev a jiné na hranolky. Je tedy třeba jíst jednodruhová jídla. To
neznamená, že nemám mít pestrou stravu. To rozhodně ne. Ale je lepší nedávat si
to na talíř najednou.
Takže je dobré
vynechávat přílohy?
Nikdy není dobré dávat dohromady mléčné výrobky s masem.
To má výborně ošetřené židovská kuchyně. Z tohoto hlediska je naše
svíčková nesmysl a hrůza pro organismus. Není dobré maso míchat se škroby. Buď
jím maso a zeleninu nebo zeleninu s brambory či rýži.
Plánujete pro klienty
lázní zase nějakou novinku?
Ne, já nic neplánuji. Vycházím z Taoismu. Číňané
říkají, že kdo neočekává, není zklamán. Další jejich pořekadlo zní, že když
člověk plánuje, bohové se smějí. Tím se řídím. Je totiž důležité přijímat
život, jaký je a zpracovávat to, co přináší. Nyní mě čeká cesta do Tibetu a až
se vrátím zpátky, uvidíme, co bude. (Pavla Fucimanová)
Životopis:
Do rastru: Alois Andrew Urbiš se narodil 28. srpna roku 1948
na Ostravici v rodině klempíře. Sám tuto profesi vykonával zhruba do svých
25 let. Poté vystudoval vysokou školu psychologie, řadu let pracoval ve
vrcholových řídících funkcí. V určitém momentu jej ale tato práce přestala
bavit. Pochopil, že jeho smysl života je někde jinde. Začal se věnovat studiu
čínské medicícny. Studoval na Novém Zélandu a v Číně. Zařídil si soukromou
praxi celostní medicíny v Beskydském rehabilitačním centru na Čeladné, kde
působí dodnes. Je ženatý, má dva dospělé syny a pět vnoučat.