Věnujete se taekwondu, které není masovým sportovním odvětvím. Jak jste se k tomuto bojovému sportu vůbec dostal?
Taekwondu trénuji od svých šesti let a přivedli mě k němu rodiče. Vybírali sport, na který by mě dali. A protože tehdy vypukl boom bojových sportů, přihlásili mě na taekwondo. Tento sport má svou určitou filozofii založenou na sebeovládání a rozvoji osobnosti, a to asi rozhodlo.
Dvakrát jste se stal mistrem Evropy. Je to spojeno s nějakou finanční odměnou?
Určité ohodnocení máme, ale je to nesrovnatelné s jinými sporty. Odměny nám maximálně pokryjí ztrátu, která vznikne v důsledku přípravy na mistrovství, kdy nemůžete pracovat. A to musíte být ještě hodně úspěšný.
Taekwondo se stalo olympijským sportem. Máte šanci zúčastnit se olympiády?
Taekwondo je roztříštěné do několika federací a zrovna federace, které jsem členem, tedy ITF – International Taekwondo Federation se olympiády neúčastní. Vím, že se vedou jednání, aby i naši členi měli možnost jet na olympiádu, ale zatím se to neposunulo příliš dál.
Neláká vás přece jen olympiáda? Je to sen většiny sportovců. Nestačí v takovém případě přestoupit do jiné federace?
Pravidla jsou trochu rozdílná a na olympiádě se nesoutěží v boji bez omezení, což je má dominantní disciplína. Na olympiádě se bojuje jen kopy. Samozřejmě i to zvládám a máte pravdu, že olympiáda je snem každého sportovce. Rád bych se jí zúčastnil, ale na druhé straně jsem v naší federaci už nějakou dobu, mám výsledky a v jiné bych musel začít od píky. Tomu se nebráním, avšak ještě nejsem asi plně přesvědčen, že je to dobrý krok.
Zajímalo by mě, jak tvrdé jsou údery při sportovním boji.
Hodně tvrdé. Lidé si často myslí, že je děláme jen v náznacích, nebo že jsou lehké. Avšak hodně zápasů končí klasickým KO.
Využil jste někdy znalosti bojových umění při rvačce?
Když byl někdo agresivní, nadával mi nebo mě schválně žduchnul, snažil jsem se takovou situaci vyřešit slovně. Rozmluvit jim to. Nemám zájem se pouštět do nějakých rvaček. Mimo arénu jsem se nikdy nepopral.
Chtěl bych se vrátit k tomu, proč jste si vybral za střední školu Janáčkovu konzervatoř a obor herectví. Nějak mi to nejde dohromady se sportem.
Herectví a umění jako takové mě vedle sportu vždycky zajímalo. Ve škole jsem byl aktivní, možná jsem blbnul i jako třídní šašek. Jeden z kamarádů mi pak řekl, že bych měl zkusit konzervatoř, že na to mám. Takže jsem to zkusil, byť jsem původně uvažoval o gymnáziu. Předtím jsem nehrál ani v ochotnickém souboru. A z konzervatoře jsem byl nadšený. Nešlo tam ani tolik o učení jako o komunikaci.
Přestože jste nebyl ochotníkem, nenavštěvoval jste představení ochotnických souborů?
Občas. Dodnes si pamatuji na bláznivé skeče herců z ING Kolektivu v Divadle Čtyřlístek. Jedno jejich představení jsem viděl třikrát. Nedávno jsem si zašel na Běsy v režii mého kamaráda Norberta Závodského. Byla to vynikající hra, ale přiznám se, že osobně dávám přednost komediím.
Zahrál jste si během školy i v divadle?
Měl jsem pár rolí v ostravských divadlech a dostal jsem se i k filmu, a v tom aktivně pokračuji. Natočil jsem film pro školy, ale pak i větší film Martin a Venuše, menší roli jsem měl i v seriálu Expozitura.
Jakou roli jste měl v Martinovi a Venuši?
Hrál jsem tam manažera firmy, ve které pracoval hlavní hrdina. Bojová scéna, na kterou jsem se těšil, se bohužel do filmu nevešla.
K této filmové roli jste se dostal přes casting?
Většinou všude probíhá casting, jenže zrovna u tohoto filmu jsem se zalíbil paní z produkční agentury a ta mě přímo doporučila režisérovi. Takže casting jsem nedělal.
S vámi si ve filmu zahráli takoví herci, jako Marek Taclík, Tomáš Matonoha nebo Jakub Kohák. Jak jste si s nimi rozuměl?
Nejvíce jsem si rozuměl v Markem Taclíkem, se kterým jsem měl nejvíce natáčecích dnů. Byl hodně kamarádský. Tomáš Matonoha je velmi vytížený, takže si kolem sebe vybudoval osobní prostor, aby se příliš nerozptyloval. Udělal si své a odjel. Jakub Kohák je svůj, má vlastní drsný humor. Nikoho mu podobného neznám a myslím si, že zrovna on je velkou budoucností české komedie.
Neuvažujete o angažmá v divadle?
Rozhodl jsem se pro studium managementu, takže o divadle jsem ani neuvažoval. Přitom mí spolužáci jsou úspěšnými herci, například Vanda Chaloupková hraje v Divadle Na Fidlovačce, Zuzana Truplová v ostravské Aréně a Ondra Malý tam pravidelně hostuje. Mě to táhne spíše k filmu, určitě se zúčastním castingů. Mám však přání začít točit filmy na Ostravsku. Jsou tady skvělí herci i kameramani. Rád bych založil vlastní produkční společnost, která by natáčela filmy v našem regionu. Byla by to taková malá konkurence Barrandovu. Umělci by aspoň nemuseli utíkat do Prahy.
Zatím jste se ale vydal jinou cestou a pracujete pro sdružení Cirkus trochu jinak…
Jiná cesta to není – je to velice úzce spojeno s tím, co mám v plánu. Pracuji v Cirkuse trochu jinak, ale právě tady pracuji s umělci, vytvářím projekty a realizuji nápady. Původně má přítelkyně dělala vzdušnou akrobacii na šálách, já to s ní zkusil a nakonec jsme vytvořili společné představení. Mělo a má úspěch, vystupovali jsme v republice i v zahraničí. Od toho pak byl jen krok, abych se dostal k managementu. Nyní se starám především o produkci a posouvám naše fungování o kousek dál – komerčním směrem. Zároveň pořádáme kroužky pro děti, kde se věnují žonglování i akrobacii na šálách. Mimochodem, Cirkus trochu jinak se představil i ve vánočních programech na místeckém náměstí. Měli jsme tam anděly na chůdách.
Před rokem a půl jste se odstěhoval do Ostravy. Žije se v ní jinak než ve Frýdku-Místku?
Většinu aktivit jsem měl v Ostravě, takže to byla nutnost. Život v Ostravě je rychlejší. Chybí mi tam ale hory. Tady jsem se sebral a za chvíli jsem byl na Lysé. Z Ostravy je to přece jen dál. Člověk pak uvažuje, zda se mu vůbec chce někam jet. V Ostravě je také horší vzduch. Rád do Frýdku-Místku jezdím za kamarády a buď spolu trénujeme nebo si jdeme sednout do baru Mamma Mia v Místku.
Profil
Filip Gavlas se narodil 26. dubna 1991 ve Frýdku-Místku. Po základní škole se přihlásil na herectví na Janáčkovu konzervatoř v Ostravě a v současné době studuje management na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské v Ostravě.
V taeakwondu je mnohonásobným mistrem republiky a dvojnásobným mistrem Evropy. Na 8. základní škole trénuje děti a mládež. Před rokem a půl se odstěhoval do Ostravy. Vedle školy a taekwonda se věnuje práci ve sdružení Cirkus trochu jinak.