Písničkář Jaromír Nohavica pokřtil v ostravském Domě knihy Librex knihu Jiřího Jezerského Dopisy bratra Maryčky Magdonové. Na křtu upozornil na nesrovnalost ve jménu Magdon. „V Beskydech nežily rody se jménem Magdon nebo Bardon, ale Magdoň, Bardoň. Je to chyba, kterou udělal přepisovač Vladimír Vašek,“ zachmuřil se Nohavica. Je přesvědčen, že Slezské písně nepocházejí z pera Vladimíra Vaška, tedy Petra Bezruče, ale že je napsal jeho starší přítel Ondřej Boleslav Petr. „Mohu říct, že dvanáct nejkrásnějších básní Slezských písní nenapsal Vladimír Vašek,“ zdůraznil Jaromír Nohavica a prozradil, že na podzim chystá přednáškové turné, kde osvětlí vznik Slezských písní a přinese překvapující informace, které to dokazují.
Podobný názor měl ostravský spisovatel Jan Drozd 1914 – 2005), který ve dvou publikacích rozebíral Slezské písně a dokazoval, že větší část básní nepsal Vladimír Vašek, nýbrž jeho starší přítel Ondřej Boleslav Petr. Básně líčí události, které Bezruč nezažil, ale jeho o 15let starší přítel ano. Vašek údajně rozlišil své básně a od O. B. Petra tím, že jsou v první a třetí osobě. Jedná se o první a také nejúdernější básně Slezských písní, další už měl dopisovat Vladimír Vašek. Podle Drozda nemohly vzniknout během dvou let, ale jejich napsání trvalo podstatně delší dobu. Ve svých knihách rovněž upozorňuje na neustálé opravy, které Vladimír Vašek ve vydáních Slezských písní prováděl, přičemž podle Drozda nerozuměl původnímu významu některých slov, takže opravami dělat v textu básní faktické chyby. Navíc mu nevadilo poněmčování, plynně hovořil a psal německy, dokonce milostné dopisy Dodě Besrutschové psal německy.
Petr Bezruč se nikdy nechtěl bavit o skutečném autorství Slezských písní a za svého života odmítal odpovídat na tyto dotazy. Až na jednu výjimku. Začátkem padesátých et minulého století svěřil svému příteli, básníkovi a spisovateli Franu Smějovi (1904 – 1986), že měl od svého přítele, učitele, který ukončil svůj život sebevraždou, notýsek s básněmi. „Básně pak zasílal anonymně Janu Herbenovi a z nich vznikly Slezské písně. Další básně připojil samotný Petr Bezruč, jednu věnoval i svému příteli, a to Kantor Halfar,“ vzpomínal začátkem 80. let Fran Směja. Podle Směji Bezruč tvrdil, že sepsal závěť, která měla být otevřena 50 let po jeho smrti. V ní měl objasnit vznik Slezských písní. Závěť se však nikdy nenašla. Zůstává otázkou, zda Bezruč závěť vůbec sepsal a pokud ano (zřejmě neměl důvod Smějovi lhát), komu ji předal a zda dotyčný zajistil její oficiální uložení.
