11°C
V zámořské NHL jste v dresu Tampa Bay Lightnings absolvoval první sezónu. Nasbíral jste v ní dokonce víc kanadských bodů, než měl ve svém prvním ročníku Jaromír Jágr. A jste v nominaci na Calder Trophy pro nejlepšího nováčka…
Ano, jsem mezi třemi kandidáty na Calderovu trofej pro nejlepšího nováčka. Výsledek vyhlásí 24. června v Las Vegas. Už nominaci na tuto cenu považuji za velký úspěch.
Máte nějaký recept na úspěch?
Mám výhodu, že hraji pod trenérem Cooperem již od nižší soutěže AHL za Syracuse Crunch. A když odtamtud přešel do Tampy a vzal si mě a ještě další hráče s sebou. Věděl, co od nás může očekávat a podle toho sezóna také pro nás dopadla, postoupili jsem do play off. Bez něj by to pro mě bylo daleko složitější.
Odborníci vedou debaty, zda je správné, že hokejista odchází do zámoří v juniorském věku, anebo zda má hrát v Česku a odejít, až tady něco předvede. V české extralize se prosadil Tomáš Hertl a až poté odešel do NHL, vy jste opačný případ. Je tedy lepší odejít dříve?
V žádném případě nelituji toho, že jsem do zámoří odešel v 17 letech. Nebýt toho, kdo ví, jak by to se mnou dopadlo. Asi bych NHL nehrál. Takže já bych určitě zpětně své rozhodnutí neměnil. Hertl zvolil jinou cestu, hrál dobře českou ligu a pak byl draftován. Je to na každém hráči, jak se rozhodne.
Měl jste v zámoří zázemí? Šel tam s vámi někdo z vaší rodiny?
Odešel jsem v roce 2009 do Montrealu sám. Přidělili mi rodinu, ve které jsem žil. Byli skvělí, hodně jsem si rozuměl s jejich dětmi ve věku 13 a 15 let. V rodině se hovořilo francouzsky, ale děti se se mnou bavily anglicky. I díky tomu jsem se za první rok naučil jakž takž anglicky.
Z čeho jste tam žil? Předpokládám, že junioři nemají profesionální smlouvy a neberou plat.
Klub zaplatí tamní rodině nějaké peníze, pár set dolarů měsíčně, a rodina se pak stará o hráče jako o vlastního syna. Od klubu jsem dostával kapesné.
Začal jste hrát NHL hned poté, co vás v roce 2011 Tampa draftovala?
Hned ne, ale všechno mělo rychlý spád. Po draftu jsem hrál ještě juniorskou soutěž, pak si mě Tampa pozvala do svého kempu pro AHL, tam jsem uspěl a hned šel do kempu s hráči NHL. Podepsal jsem dvoucestný kontrakt, což znamenalo, že jsem dostával plat, byť menší, už i v AHL. Když jsem pak začal nastupovat za Lightnings v NHL, dostal jsem nepoměrně vyšší peníze.
A teď máte jakou smlouvu?
Žádnou. Právě mi vypršela tříletá nováčkovská smlouva a nový kontrakt s Tampou právě domlouvá můj agent. Tampa má na mě přednostní právo, takže tam určitě zůstanu.
Když máte mezi zápasy volný čas, jak ho trávíte?
Kvůli olympiádě byla sezóna neuvěřitelně napěchovaná a zápasy se hrály co druhý nebo třetí den. K tomu tréninky, tak volný den jsme měli jen občas. Díky tomu, že žiji na Floridě, mohli jsme si s přítelkyní zajít na pláž a relaxovat.
Mimochodem, hlídá klub životosprávu hráčů?
Tým počítá s tím, že hráč je profesionál a ví, co si může dovolit. Klub nic nehlídá. Na zápas a trénink musíte přijít stoprocentně připravený, to je hlavní.
Takže si večer můžete zajít na diskotéku nebo někam posedět?
Když vyhrajeme zápas, zajdeme si ještě ten večer s klukama na pivo. Dáme si dvě nebo tři. Nikdo se neopije a na diskotéky nechodíme.
Letos jste si zahrál na olympiádě. Trenér Hadamczik však schytal tvrdou kritiku i za to, že tým nebyl semknutý a netáhl za jeden provaz. Cítil jste to také tak?
Nemohu říct, že by tým netáhl za jeden provaz. Složení týmu bylo dobré, všichni byli skvělí, dobře spolupracovali. Pravdou je, že když se nedaří, je nálada horší.
Proč jste nejel na mistrovství světa do Běloruska? Trenéři o vás zájem měli.
V posledním zápase základní části v NHL jsem měl po srážce s protihráčem otřes mozku. Nastoupil jsem i do prvního zápasu play off, avšak nedohrál jej. Špatně jsem viděl, byl jsem citlivý na hluk a na světlo, prostě něco strašného. Doktoři mě dva dny dávali dohromady a pod práškama jsem nastoupil k druhému zápasu. Dokonce jsem dal dva góly, avšak cítil jsem se špatně. V té době mi zavolal pan Lener ohledně mistrovství světa a já mu vylíčil, jak na tom jsem. Týmový lékař mi start na šampionátu nedoručoval. Samozřejmě moc rád bych reprezentoval, jenže člověk musí být stoprocentně v pořádku.
Vraťme se k vašim hokejovým začátkům ve Frýdku-Místku. Vím, že vás k hokeji přivedl otec. On sám hrál někdy hokej?
Vůbec. Všechno vzniklo tak, že s mamkou šli kolem obchodu se sportovními potřebami, který měl zrovna výprodej. Taťka uviděl v obchodě malé brusličky, koupil mi je a hned jsme šli na veřejné bruslení. To mi byly tři roky.
A to vás ve třech letech chytlo bruslení tak, že jste chtěl hrát hokej?
Na veřejném bruslení si nás všiml pan Šebesta z hokejového oddílu a navrhl, ať zkusíme hokejovou přípravku. Taťka mě tam vzal a už jsem u hokeje zůstal.
Děti ze začátku sport baví, později se jim ale nelíbí, že musí ráno vstávat na tréninky. Neměl jste stejný problém? Nechtěl jste se na hokej vykašlat?
Od malička jsem se do hokeje neuvěřitelně zažral. Bavil mě a každý večer jsem se těšil, že ráno vstanu a půjdu na trénink. A na zápasy jsem se těšil dvojnásob. Jediné, na co jsem se netěšil, byla škola.
Hrávali jste jako žáci zápasy ve Víceúčelové sportovní hale?
Ano, domácí zápasy jsme hráli vždy v sobotu v hale, měli jsme tam i tréninky. Jiná možnost ostatně ve Frýdku-Místku nebyla.
Co jste říkal na to, když jste v květnu přijel a hala byla zbouraná?
Už minulý rok se rozhodlo o bourání a než jsem odjel do USA, viděl jsem, jak se připravuje demolice a likviduje se vnitřek haly. Samozřejmě, že mě přepadla nostalgie a smutek. V hale jsem prožil dětství.
Až bude postavena nová hala, uděláte stejně jako loni pro mladé frýdecké hokejisty společné tréninky?
Loni jsem takto chodil na trénink s šestými a sedmými třídami. Příští rok určitě udělám něco podobného. Pro kluky je dobré se podívat, jak trénují zkušenější hokejisté.
Prosadil se výrazněji někdo z vašich bývalých zdejších spoluhráčů?
Z Frýdku-Místku se prosadil do extraligy můj velký kamarád Petr Slovák. Později jsem hrál za dorost ve Vítkovicích a z tehdejších spoluhráčů hrají extraligu Szturc, Šedivý nebo Káňa.
Co plánujete v létě? Pojedete někam na dovolenou?
Po předávání cen chceme s přítelkyní zůstat týden v Las Vegas. Klasickou dovolenou asi nestihnu, budu se připravovat na sezónu.
Když mluvíte o přítelkyni, je to Kanaďanka, nebo Američanka?
Ani jedno, je odsud, z Frýdku-Místku. Po maturitě se odstěhovala za mnou do Tampy. Studuje tam angličtinu. Každý den do dvou hodin má výuku. Dobře se naučí jazyk a určitě jí to pomůže při hledání práce.
Jak jste na tom se vzděláním vy? Odcházel jste za moře v době, dřív, než jste mohl středoškolské studium dokončit.
To je pravda, až letos jsem maturoval na soukromém Čtyřletém a osmiletém gymnáziu ve Frýdku-Místku. Měl jsem individuální plán, učil se v průběhu roku a dělal zkoušky. Podařilo se mi tak ukončit čtvrtý ročník a chyběla už jen maturita, kterou jsem si dodělal teď v květnu.
Které předměty vám dělaly největší problémy?
Nejhorší byla chemie a matematika.
Když jste ve Frýdku-Místku, chodíte někam trénovat nebo posilovat?
Loni jsem si koupil kolo a jezdím trasy na Lysou horu nebo na Prašivou. Zrovna na Prašivou jsem si letos dělal vyjížďku téměř každý den. Nemám rád běhání, takže kondici si udržuji na kole. Samozřejmě chodím také do posilovny.
A když netrénujete?
S přítelkyní si zajedeme do kina do Ostravy, nebo se projdeme po městě a okolí. Rádi si zajdeme i do restaurace. Byli jsme posedět na Hradě, ale jen venku, protože svítilo sluníčko. Moc dobře vaří v restauraci Jiný svět. tam často chodím na obědy.
Profil
Ondřej Palát
se narodil 28. března 1991 ve Frýdku-Místku. Absolvoval Čtyřleté a osmileté gymnázium v Cihelní ulici ve Frýdku-Místku. Hokeji se věnuje od svých tří let. Hrál za juniorku Frýdku-Místku a Vítkovic, v roce 2009 odešel do Kanady, kde hrál juniorské soutěže. V roce 2011 byl draftován týmem NHL Tampa Bay Lighting, dva roky však ještě hrál nižší soutěž AHL, v níž v sezóně 2012/2013 vyhrál soutěž produktivity. V NHL nastoupil poprvé v březnu 2013. V letošní sezóně v 81 zápasech vstřelil 23 branek a zaznamenal 36 gólových asistencí. Patří mezi tři nejlepší nováčky NHL. Českou republiku reprezentoval na olympiádě v Soči, kde náš tým skončil šestý. Je svobodný a bezdětný.
.jpg)
