V komunálních volbách jste lídrem hnutí Naše Město FM. Předtím jste se nikdy politicky neangažoval. Co bylo impulsem, že jste se dal na politiku?
Ve Frýdku-Místku žiji 50 let a asi jako hodně občanů jsem značně zklamán vývojem v našem městě v posledních přibližně 10 letech. Na jedné straně vidíme různé kontroverzní stavby, jejichž vrcholem je stavba betonového hangáru zvaného Obchodní centrum Frýda, na straně druhé se bourají historické stavby, které tvoří genius loci tohoto města. K tomu si připočtěme problémy, s kterými se bohužel všichni musíme bohužel čím dál víc potýkat, jako pouliční kriminalita, špatné ovzduší, nedodržování veřejného pořádku a další. Pokud nejste lhostejní k prostředí, ve kterém žijete, máte dvě možnosti. Buď rezignujete, nebo plamenně kritizujete někde u piva, anebo se pokusíte s tím něco udělat. Já zvolil třetí variantu.
Víte, co se o politice říká. Stojí vám to přesto za to se angažovat?
Máte pravdu, politici obecně nemají dobrou pověst, ale ani já, ani mé kolegyně či kolegové na kandidátce nejsou na politice závislí. Jsou zajištěni ze svých zaměstnání či živností, mají své rodiny, své koníčky, ale nechtějí zůstat lhostejní k tomu, co se kolem děje. Kdyby vše šlo správným směrem, hnutí Naše Město FM by jistě nevzniklo. Každý z nás měl pro kandidaturu nějaký motiv, ale pro většinu byla poslední kapkou jen těžko pochopitelná stavba naprosto zbytečného betonového monstra v centru města. Místo něj zde mohla být sportovně-relaxační zóna s naučnou stezkou na frýdecký zámek a třeba ZOO park, přitom by lidé o možnost nakupovat ve značkových obchodech nepřišli. Stačí se podívat na další a další nákupní galerie třeba u Intersparu na Slezské. Tento fakt, zmařené příležitosti a to, že byl zbytečně zabetonován obrovský kus území na úkor zeleně, ve mně stále vyvolává silné negativní emoce.
Proč jste se tedy nepřidal k nějaké zavedené straně nebo novému celostátnímu hnutí?
Protože tyto strany a hnutí mají své pražské sekretariáty, které popravdě zajímají hlavně volby do sněmovny a senátu. Problémy měst a obcí je moc nezajímají. Proč by potom existovalo tolik neřešených problémů od ubytoven až po personálně zdecimovanou policii? Navíc se mi nikdy nelíbily volební fotky místních kandidátů s celostátními lídry vedle nebo za zády. Lidé jsou už zklamáni a unaveni různými aférami zavedených stran a očekávají nové tváře a nápady. Jsem přesvědčen, že místní problémy nejlíp zvládnou místní lidé, protože řeší problémy svého veřejného prostoru, svého domova a dělají to pro sebe. V tom je nepředčí žádná pražská stranická centrála.
Jak jste přišel k hnutí Naše Město FM?
V době, kdy jsem se rozhodnul angažovat, potkal jsem lidi na stejné vlně a společně jsme založili projekt Naše Město Frýdek-Místek. Původní myšlenka byla založit subjekt na bázi občanského hnutí, který měl za cíl kultivovat, zvelebovat, zkrášlovat a chránit veřejný prostor, aby se už neopakovala další devastace města. Avšak šance na prosazení návrhů takového občanského hnutí ve zdejší politické aréně by zřejmě byla nulová. Proto jsme stali politickým hnutím a jdeme do místních voleb s jasným programem. Veškeré informace se o nás můžete dovědět na www.nasemesto.fm.
Čtenáře by určitě zajímalo, kteří lidé tvoří hnutí Naše Město. Hodně se mluvilo o recyklovaných politicích nebo obviněných, obžalovaných či dokonce už o odsouzených, kteří kandidují…
Recyklovaní politici, to je jistě problém velkých zavedených celostátních stran a hnutí s pražskými centrálami, které jsou pro mnohé výtahem k moci do sněmovny nebo senátu. Takový politik se vždy snaží držet takových celostátních stran a není pro něj problém přejít zprava doleva a naopak, nebo když neuspěje ve volbách do sněmovny, kandiduje ve stejné sestavě opět třeba na komunální úrovni. Naše Město FM je nové místní hnutí jen pro Frýdek-Místek, nemáme nikde další místní organizace, takže nejsme ani moc zajímaví pro tento druh politiků. Co se týče druhé, mnohem závažnější části vaší otázky, mohu s klidem prohlásit, že nikdo z našich kandidátů není obviněný, obžalovaný nebo dokonce odsouzený. K těm obviněním ještě podotýkám, že některá vypadají velmi podivně a účelově a doufám, že pravda vyjde najevo.
Za Naše Město F-M kandiduje MUDr. Martin Adamec do Senátu. Proč to, když jste místní hnutí?
Jedním z velkých a dlouhodobě málo řešených problémů je kvalita ovzduší ve městě a našem regionu vůbec. Řešení přesahuje místní i regionální úroveň. Proto jsme přemýšleli, kdo by byl schopen kvalifikovaně pomoci. Nakonec jsme našli odborníka s erudicí, nanejvýš povolaného na danou problematiku ve svých řadách, odborníka, který bude mít v případě zvolení v senátu respekt. Z místní úrovně je nutno velmi pozvednout hlas do centra a dát důrazně najevo, že naši lidé trpí v důsledku nejhoršího ovzduší v republice, že jsou nemocní, a že se jim zbytečně zkracuje život. Kromě ovzduší vnímáme i další problémy, které centrální orgány stále neřeší. Například problém byznysu s ubytovnami, potírání drobné kriminality, boj se šmejdy a tak dále. Proto ta kandidatura pana doktora Adamce do senátu.
Vraťme se opět ke komunálním volbám. Které oblasti či problémy byste chtěli prioritně řešit?
Všechny naše priority si můžete přečíst na našich již zmiňovaných stránkách nebo na facebooku, kde se můžete seznámit s naší základní hodnotovou orientací. Ovšem jedním ze zásadních úkolů bude pro všechny zvolené obnovit dialog s občany a znovu obnovit důvěru v magistrát. Nemůže se přece v této době stát, že nikdo netuší, co se bude stavět místo zbourané víceúčelové sportovní haly. Teprve po úniku několika snímků nového obchodního centra na internetu nastává všeobecné pozdvižení, jaká příšernost tam má vyrůst. Tyto metody protlačování projektů bez účasti veřejnosti musí skončit. Hrozí totiž, že pokud většina veřejnosti nebude takové stavby a nápady akceptovat, nebude časem nikdo cítit sounáležitost s tímto městem a nebude ho považovat za svůj domov.
To je pravda, ale zkuste naznačit alespoň několik konkrétních priorit.
Obnovit vzájemnou důvěru, začít systematicky řešit problémy se špatným ovzduším a pomoci zmírnit následky třeba finanční úlevou při platbě za odpad pro děti do 12 let do doby zlepšení situace s ovzduším, vytvořit urbanistickou koncepci, která zamezí chaotické výstavbě, upravit územní plán, aby byl účinným nástrojem proti vylidňování center, aby pomohl smysluplně využít historické budovy nejen Slezanu, ale i chátrající lokality ve městě, aby zamezil úpadku městských částí, bezpečnost a veřejný pořádek, tlak na dostavbu obchvatu, vytváření investičních příležitostí pro vznik nových pracovních míst, budeme chtít projekty či studie všech veřejných staveb představit odborné i laické veřejnosti formou veřejné prezentace, kde si autor obhájí svůj návrh.
A co MHD zdarma? Jste pro její zrušení?
Nejsem, protože tuto službu využívají většinou senioři a nízkopříjmové skupiny obyvatel, které již tak musí platit různé zbytečné poplatky státu. Takže zrušení nyní by bylo sociálně necitlivé. Nicméně MHD zdarma je služba, kterou využívá jen část obyvatel, ale prostřednictvím městského rozpočtu na ni přispíváme všichni. Proto budeme chtít znát přesnou výši nákladů a objem pasažérů. Spravedlivější by určitě byla například dotace na likvidaci odpadu, který platí úplně všichni.
Máte jednu z nejhezčích volebních kampaní. Je velmi profesionální, ale z jakých zdrojů ji financujete?
Děkuji za kompliment, je to uznání především pro naše členy, kteří tuto kampaň dělají. V našich řadách jsou velmi schopni lidé. Sami si děláme veškeré textové návrhy, grafiku, web, stránky a facebook. Platíme hlavně za tisk, reklamu a reklamní předměty. Celou kampaň si hradíme sami, to znamená členové a sympatizanti. Žádné velké sponzory nemáme.
Ve volebním programu zmiňujete frýdecko-místecký zpravodaj, který chodí lidem do schránek. Jak jej chcete změnit?
Opozice v něm nedostává prostor k vyjádření, přitom zpravodaj je placen z rozpočtu města, tedy peněz všech. Proto chceme zpravodaj otevřít pro všechny, aby se mohly vyjádřit všechny zvolené strany či hnutí.
Pamatuji si, že sociální demokraté říkalo totéž, když byli ve Frýdku-Místku v opozici. Jenže když začali vládnout, do zpravodaje opozici nepustili. Nestane se totéž v případě, že Naše Město bude ve volbách úspěšné, a nedá prostor kritickým názorům? Budete mít stejný názor i po volbách?
Jednoznačně. Názor z více stran se mi osvědčil v praxi. Řídím školu a na poradách říkají všichni učitelé otevřeně svůj názor. Nakonec musím rozhodnout já sám, protože konečná zodpovědnost je na mně. O nápadech kolegů ale vždy přemýšlím. Stává se, že změním i svůj původní názor. A je to vždy ku prospěchu věci. Když je někdo v opoziční straně, přece neznamená, že by se neměl účastnit diskuze. A znovu říkám, z diskuze a vyslechnutí všech názorů vzniká dobrý výsledek.
Co ještě prosadíte, pokud budete na radnici?
Jsem velmi nespokojen s ubytovnami v centru města. Jedna taková ubytovna negativně ovlivní život tamních obyvatel, starousedlíků. Lidé z ubytoven zabrali prostory na pískovištích, u laviček, na volných plochách, popíjejí tam alkohol, často v přítomnosti dětí, dělají nepořádek, do noci křičí a lidé v okolních domech musí poslouchat ty nejhorší vulgarismy. Zvýšila se drobná kriminalita, krádeže, několikrát zapálili popelnice.
Máte zrovna pro tento případ řešení?
Co se dá ovlivnit okamžitě, je rozdělování dávek prostřednictvím poukázek, za které si nemohou pořídit alkohol. U ubytoven musí hlídkovat městští policisté, kteří nedopustí rušení nočního klidu a popíjení alkoholu na veřejnosti. Výhledově lze působit legislativně, aby přestal fungovat byznys s doplatky na bydlení pro sociálně nejslabší. Tím ubytovny, které tady donedávna nebyly, skončí. Město může části sociálně slabým pomoci startovacími byty. Efekt je v tom, že tito lidé nebudou pohromadě a jednom místě. Budou tak akceptovat styl, kterým žije většina. Takový trend je v celé Evropě. Zkušenosti ukazují, že když jsou sociálně slabí lidé na jednom místě, promění se toto místo v ghetto. A to přece nechceme.
Určitě máte jako středoškolský učitel a ředitel gymnázia i nějaké nápady pro školství. Řekněte mi aspoň jeden.
Jsem odpůrcem toho, aby děti chodily do školy ráno na osm hodin. Tento zvyk pochází snad ještě z časů Marie Terezie. Doba se však posunula. Děti už nechodí spát večer v osm nebo devět hodin, ale značně později. I rodiče mají v současné době pružnou pracovní dobu a do práce chodí později. Děti bývají první, kdo ráno opouští domácnost. U nás na gymnáziu začínáme v 8:40 již 8 let. Po dohodě s rodiči bych vytvořil nejdříve pilotní projekt dvou škol, jedné v Místku a druhé ve Frýdku, kdy by vyučování začalo později. Pokud se tento systém osvědčí, rozšířil bych jej i do dalších škol. Funguje to skvěle. Studenti našeho gymnázia stíhají odpolední zájmy a do školy a ze školy chodí za světla. Je to jen o organizaci a sestavení rozvrhu hodin.
Je opravdu tak důležité, aby výuka začínala později?
Neznám rodinu, v níž by děti druhého stupně nebo ze střední školy chodily spát před desátou hodinou večerní. Ráno pak bývají ospalé, nesoustředěné, zvyšuje se riziko úrazů. To potvrzují studie. Druhým faktorem je skutečnost, že děti chodí a jezdí do školy v té největší špičce, kdy je největší provoz. Ale už kolem půl deváté jsou silnice prakticky prázdné. Je třeba vzít do úvahy i to, že některé děti, hlavně středoškoláci, jezdí do školy na kole. Bylo by to pro ně bezpečnější.
Nezkusil byste zpestřit výuku?
Osnovy určitě měnit nebudu. Z pozice radnice se ale dá ovlivnit jiná věc, která velice dobře funguje na nedaleké radnici v moravské Ostravě. Radnice může vypsat granty na různé školní soutěže, do nichž se zapojí žáci a nenásilnou formou se tak dozví něco o historii města nebo našeho regionu.
O vás je známo, že jste náruživým cyklistou, který se účastní dálkových závodů. Jak jste se k cyklistice dostal?
V minulosti jsem závodně běhal a chtěl jsem běhu věnovat i ve veteránských kategoriích. Musel jsem ale do olomoucké nemocnice na operaci varixů. Chirurg mi šestkrát přeřízl fibulární nerv a kompletně mi ochrnula levá noha. Namísto jedné operace a několikadenního pobytu jsem v nemocnici strávil 14 měsíců a operovali mě několikrát. Nakonec mi fibulární nerv nahradili jiným nervem a nastaly rehabilitace. Nohu jsem musel rozchodit, zpočátku jsem chodil o berlích, pak jsem začal v rámci rehabilitace jezdit na trenažéru. Nemohl jsem běhat, takže cyklistika byla jedna z mála možností, jak sportovat.
Poradíte nějakou pěknou cyklistickou trasu v okolí Frýdku-Místku rodině s dětmi?
Pohodová trasa je z Místku po cyklostezce ke Coolárně do Vratimova. Tam si děti mohou půjčit historické dvoukolo. Vede přes most v Paskově, kde probíhá historická hranice mezi Moravou a Slezskem. Jde o rovinku s krásnou přírodou a člověk se dozví i něco z historie. Podobné naučné výlety dělám i se svými studenty.
Jakou trasu byste doporučil trénovaným cyklistům?
Z Frýdku se dá vyjet po cyklostezce do Ostravice, dále přes Masarykovo údolí na Grúň. Můžete pokračovat na Visalaje a tam buď do Krásné, nebo na Morávku.
Pomalu přichází zima. Zajímalo by mě, do kdy se dá jezdit na kole.
Cyklostezky nejsou v zimě udržované, takže do prvního sněhu. V tomto směru jsem trochu výjimkou, protože na kole jezdím každý den, v dešti i v zimě.
Jezdíte na kole i do práce? Jak dlouho vám trvá cesta z Místku do Ostravy?
Od bydliště v Místku do školy v Ostravě-Hrabůvce mi trvá cesta na kole 30 minut. Je to srovnatelné s autem.
Máte i mimosportovní zájmy?
Zajímám se o historii, jsem členem občanského sdružení PANT. V září jsem právě díky PANTu mohl jet s 15 studenty do Varšavy. Prošli jsme varšavská muzea, která jsou zajímavá a rozsáhle mapují polské povstání i dějiny polských Židů. V létě jsme byli na mezinárodním campu v Maďarsku, tam jsme se věnovali maďarské historii a událostem roku 1956. V červnu jsme podnikli cestu do jižní Francie. Málokdo ví, že i tamtudy prošla za 2. světové války fronta. Saint Tropez máme spojené s četníky a Louis de Funesem. Jenže poblíž se vylodili spojenci a boje město hodně poškodily. Pro studenty je taková cesta zážitkem na celý život.
Profil:
Marek Šimoňák
se narodil 19. prosince 1964 ve Frýdku-Místku. Chodil na 2. základní školu a na Gymnázium Petra Bezruče. Absolvoval Pedagogickou fakultu Ostravské univerzity, Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, Slezskou univerzitu v Opavě a Pedagogickou fakultu Karlovy univerzity v Praze. Učil na 7. a 9. ZŠ a poté na Obchodní akademii ve Frýdku-Místku, kde byl v letech 1995 až 2005 zároveň zástupcem ředitele. Od roku 2006 je ředitelem a jednatelem Gymnázia EDUCAnet v Ostravě. Jeho koníčkem je historie, je členem občanského sdružení PANT a členem redakce vzdělávacího portálu Moderní dějiny (spoluautor dokumentu o holocaustu, který vysílala ČT). V mládí byl členem atletického oddílu TJ Slezan a běhal střední a dlouhé tratě. V roce 1992 získal titul akademického mistra ČSFR v maratónu. Aktivně se věnuje cyklistice, především dálkovým závodům. V letošním roce zvítězil v 326 km dlouhém závodě Peklo Moravy, druhý v kategorii byl na Beskyd Tour, 7. na mistrovství střední Evropy, pátý ve Velké ceně Královehradeckého kraje a první v závodě družstev Opel Handy Cyklo Maraton. Kromě sportu se věnuje pěstování kaktusů.