11°C
„Léta Páně 1543 na den sv. Alžběty za pana fojta Bartoše Chvostka a za pana purkmistra Petra Ratuzneho a za jeho poctivé rady Marka meczirze a Mikoláše ssevcze, při přítomnosti konšelův vší obce a urozeného vladyky Lynarta Tatíka z Jankovic úředníka frýdeckého stala se smlouva dobrovolná, celá a dokonalá mezi poctivou radou a všeckou obcí... a Janem Kmirem... že svrchu jmenovaný Jan Kmir prodal dům svůj v rynku za 185 fl nahoře jmenované radě a vší obci...” Město Frýdek tak získalo dům pro zřízení nejstarší radnice, dnešní č. p. 1249 – Zámecká cukrárna.
Druhá frýdecká radnice
Městská kniha obsahuje jiný zajímavý záznam, ze kterého vyplývá, že 29. srpna 1630 za purkmistra Ondřeje Esslera město Frýdek koupilo za 500 zlatých od věřitelů po zemřelém Janu Ciomanovi „grunth a dum kamenny narozny leziczy na kratkem rynku“ spolu s veškerým příslušenstvím i se dvorem na předměstí. Jednalo se o dům s pozdějším č. p. 1. Na jeho místě dnes existuje prodejna DatArt Megastore. Starou radnici, která ležela mezi grunty Jana Paskovského a Urbana Kašičky spolu s dalšími parcelami za hradbami, městská rada za stejnou částku 500 zlatých prodala Petru Šolcovi. V domě na nároží do Radniční ulice se pak úřadovalo až do roku 1870. Jeho podoba se postupně proměňovala pod vlivem různých událostí. Radnice byla naposledy přestavěna v empírovém slohu po požáru v roce 1848. Stará frýdecká radnice pak ještě řadu let sloužila okresnímu soudu (do roku 1894), poštovnímu úřadu (do roku 1929), konaly se tam odvody branců, hrálo se tam divadlo, promítaly filmy, konaly plesy, veřejné schůze, apod.
Zchátralou budovu město v roce 1937 prodalo firmě Baťa, která ji přes protesty historiků, konzervátorů památkové péče i veřejnosti začala bourat, aby na uvolněném místě postavila moderní obchodní dům.
Jak se úřad stěhoval
Za starosty Josefa Preise (1861-1881) na jeho návrh město koupilo v Radniční ulici pozemek a v roce 1870 na něm postavilo novou radnici. Jednalo se o dům čp. 99 (dnes čp. 1235). Právě založená Frýdecká spořitelna (Friedecker Spaarkasse) byla v prvním podlaží, městské úřady s policií v přízemí. Radnice na tomto místě byla do roku 1903. Později ji nahradila Union banka a ještě později Zemědělská záložna. Spořitelna se v roce 1902 přestěhovala do nové budovy (starší křídlo dnešního městského úřadu). U příležitosti jubilea padesátiletého panování císaře Františka Josefa I. byl schválen záměr vystavět novou budovu pro Frýdeckou spořitelnu. Město nakonec neprojevilo dostatečný zájem, aby se připojilo k výstavbě části budovy, do které by mohl být přenesen starostenský úřad. Je překvapivé, že veřejnou soutěž nakonec vyhrál společný projekt Ing. Oskara Neumanna (narozen 12. 10.1870 ve Frýdku, zemřel 23. 10. 1951) a Ing. Arthura Baron (narozen 15. 5. 1874 ve Vídni, zemřel 30. 8. 1944). O stavbě pozitivně referoval „Wochenschrift des Österreichischen Ingenieur- und Architekten – Vereines“ (Časopis rakousko-uherských stavebních inženýrů a architektů).
Policie se již v roce 1901 přestěhovala do budovy Kaufhalle (dnešní sociální odbor naproti Komerční bance), v roce 1903 se do stejné budovy přestěhoval i magistrát. Hlavní úřad byl v prvém patře, kromě úřadovny starosty a jeho tajemníka tam byly síň pro zasedání magistrátních radů, podatelna, okresní školní výbor pro město, důchodenský úřad a místnost obecních sluhů. V přízemí byla vlevo policie a vpravo byl stavební úřad. V této budově úřadoval starosta Eduard Koltscharsch (1897-1904) a po něm Josef Pawlik (1904-1918), předtím přednosta frýdeckého nádraží.
Dostavěli budovu úřadu
Situaci s nedostatkem místností pro radnici nakonec vyřešila v letech 1929 až 1932 dostavba čelního a bočního křídla, které navázalo na starší trakt Frýdecké spořitelny, kterou podle projektu stavební rady Antonína Grunda provedla firma Zedníček a Pazourek. Po zrušení okresního hejtmanství a berní správy se kanceláře rozšířily i do spořitelního křídla. Od roku 1943 byla radniční budova společná pro obě dříve samostatná města.
Dřevěná radnice v Místku
Podobnou historii má bývalá místecká radnice. Místecká radnice se nacházela na náměstí v domě č. p. 29 a původní dřevěnou budovu v 18. století nahradila zděná stavba. V roce 1869 do obecního domu navíc přibyla nově založená Místecká spořitelna. Jak se rozrůstala, myšlenka postavení vlastní spořitelní budovy čím dál víc nabývala na aktuálnosti. Podobně na tom byl úřad města, kterému se nedostávalo dalších prostor pro nově zřizovanou agendu.
V roce 1885, po překonání tzv. cukrovarnické krize, spořitelna a obec chtěly společně zakoupit zastavěné pozemky v Nádražní ulici, na kterých by se postavila nová budova. Místodržitelství však koupi neschválilo. Stavba spořitelny začala být aktuální při dvacátém výročí spořitelny v roce 1892. Místecké obci se podařilo zakoupit dům č.p. 37 za 8 000 zlatých, koupi domu č.p. 38 za 8 000 zlatých povolilo místodržitelství až 22. srpna 1895.
Starou radnicí zní hudba
Projekt spořitelní budovy navrhl vídeňský architekt Josef Hudetz. Stavební práce započal místní frýdecký stavitel Rudolf Aulegk, dostavbou pověřili místního stavitele Hermanna Rippera. Ten předal stavbu koncem roku 1898 k užívání. Interiéry jsou plochostropé se štukovým dekorem, pouze hlavní sál má dubový kazetový strop od firmy Ludvíka Rundta. Spořitelna a radnice působily v novostavbě od 26. 2. 1899. Po spojení Frýdku a Místku v jedno město a po zrušení Místecké spořitelny budovu převzala Základní umělecká škola ve Frýdku-Místku a v současné době tam sídlí hudební obor této školy. Starou radnici na náměstí město prodalo Rudolfu Haasovi, který po nezbytné přestavbě na č.p. 29 v roce 1908 otevřel „Hôtel Rudolf Haas“ s nejširším sortimentem jídel, nápojů a služeb. Dnes v domě sídlí různé firmy. (Jiřina a Jaromír Poláškovi)
.jpg)
